Akcie BP ve středu vyskočily o více než 10 procent, když se objevily zprávy o možném spojení s konkurenčním Shellem. Jenže Shell následně spekulace rázně popřel. V prohlášení uvedl, že „žádná jednání neprobíhají“ a že jde jen o další tržní dohady.
Nedávné rozhodnutí nizozemského odvolacího soudu vyvolalo debatu o tom, jak by ropné společnosti jako Shell měly vyvažovat své obchodní praktiky se závazky v oblasti klimatu. Soud sice uznal povinnost společnosti Shell snižovat emise uhlíku, ale odmítl konkrétní cíle snižování emisí s odkazem na obavy ohledně praktické účinnosti a odpovědnosti vlády.
Akcionáři společnosti Shell schválili nový plán energetické transformace společnosti, který obsahuje mírnější cíle v oblasti emisí uhlíku. Zároveň odmítli usnesení, které by vyžadovalo, aby ropný a plynárenský gigant sladil své cíle s cíli Pařížské dohody o klimatu.
Shell vyvolal u britské veřejnosti vlnu nespokojenosti poté, co oznámil nejvyšší zisky za 115 let. V loňském roce vydělal na zdražující ropě 39,9 miliardy dolarů. Tyto výsledky zveřejnil krátce po oznámení rekordních zisků amerického protějšku BP.
Ropný gigant Shell zdvojnásobil ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání zisky na 9,5 miliardy dolarů. Jedná se o druhý nejvyšší čtvrtletní zisk, přestože ceny ropy oproti maximům během začátku války na Ukrajinu postupně klesly. Ozývají se hlasy po ještě vyšší neočekávané dani pro energetické společnosti.
Ropný gigant Shell nahradí koncem roku generálního ředitele Bena van Beurdena šéfem společnosti pro plyn a obnovitelné zdroje energie. Podle analytiků k této změně dochází, protože se Shell snaží změnit vlastní obnovitelnou politiku.
Ropný gigant Shell vyplatí svým zaměstnancům jednorázový bonus. Ten podle vyjádření společnosti není odpovědí na rostoucí životní náklady, ale odráží finanční úspěch firmy. Energetické společnosti totiž vykazují díky zdražování energií rekordní zisky. Generální tajemník OSN to označil za nemorální.
Ruský plynárenský gigant Gazprom včera oznámil přerušení dodávek plynu pro britskou společnost Shell v Německu a dánskou firmu Ørsted počínaje dnešním dnem. Obě energetické společnosti odmítly splnit požadavky Kremlu platit za plyn v rublech. Gazprom rovněž ze stejného důvodu přerušil dodávky plynu do Nizozemska.
Ropný gigant Shell za první čtvrtletí letošního roku vykázal rekordní tržby, což je dáno prudkým zdražováním pohonných hmot a energií v důsledku probíhající války na Ukrajině. Společnost vydělala 9,13 miliardy dolarů. To je téměř trojnásobek zisku v hodnotě 3,2 miliardy dolarů ve stejném období minulý rok. Firmě díky tomuto nárůstu výrazně neuškodilo ani distancování od ruské ropy a plynu.
Kvůli snaze zjednodušit svoji strukturu se společnost Royal Dutch Shell rozhodla přemístit své ředitelství z Nizozemí do Velké Británie. Upravit by si také měla jméno na Shell. Začátkem prosince by akcionáři měli o změně hlasovat v Rotterdamu. Korporace čelí dlouhodobým neshodám s nizozemskou vládou a rozhodnutí tamního soudu o výrazném snížení jejích emisí.
Nigerijský soud ve středu oznámil, že ropná společnost Shell musí do 21 dnů tamním farmářům zaplatit 111 milionů dolarů. Jedná se o vyplacení odškodného za ropnou skvrnu z roku 1970. Podle vedení Shell způsobila nehodu při tehdejší občanské válce "třetí strana". Soudní spor trvá od roku 2008, kdy farmáři ropného giganta zažalovali.
Do roku 2030 musí energetická společnost Shell zredukovat své emise oxidu uhličitého o 45 % ve srovnání s rokem 2019. Rozhodnutí padlo ve středu v nizozemském Haagu poté, co o něj environmentální aktivisté z hnutí Friends of the Earth (FoE) téměř tři roky bojovali. Jedná se o první případ, kdy se musí Pařížské klimatické dohodě legálně podřídit nějaká multinárodní korporace. Vedení firmy Shell uvedlo, že se proti rozsudku odvolá.
Společnost Royal Dutch Shell se snaží snížit náklady na těžbu ropy a zemního plynu až o 40 procent, aby mohla restrukturalizovat své podnikání a více se zaměřit na obnovitelné zdroje a trh s elektrickou energií.
Po měsících právních tahanic a politického napětí je jasno. Americká Federální komunikační komise schválila spojení Skydance Media s Paramountem. Transakce za 8 miliard dolarů mění nejen vlastnickou strukturu slavného studia, ale i klima kolem svobody médií v USA.
Závod o špičky v oblasti umělé inteligence připomíná nákupní horečku před Vánoci – jen s jinými cenovkami. V Silicon Valley se přetahují o pár stovek klíčových expertů, kteří mohou rozhodnout o budoucnosti celých firem. A penězi to nekončí.
Skupina největších světových producentů ropy OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem oznámila snížení produkce této komodity, což vyvolalo nárůst její ceny. Cílem tohoto kroku má být podle ní podpořit stabilitu trhu s touto surovinou. Analytici však oponují, že se snaží utržit tučnější zisky.
Společnost BP oznámila, že se její zisky v loňském roce více než zdvojnásobily na 28 miliard dolarů a že rozšíří investice do nových fosilních projektů, což nejspíše pobouří klimatické aktivisty. Na britské ministry je vyvíjen tlak, aby energetickým firmám zvedli neočekávanou daň.
Saúdskoarabský ropný gigant Saudi Aramco za druhé čtvrtletí vykázal díky rostoucím cenám ropy a zemního plynu rekordní zisk, největší v segmentu veřejných společností v historii. Ve třech měsících vydělala státem kontrolovaná firma 48,4 miliardy dolarů, což téměř odpovídá celkovému zisku pěti největších západních ropných společností.
Rusko ve čtvrtek obnovilo po desetidenní pravidelné každoroční odstávce plynovodu Nord Stream 1 dodávky plynu do Evropy. Lídři evropských států se obávali, že Kreml dodávky neobnoví. Plynovodem však zatím proudí pouze 40 % kapacity plynu.
Evropská centrální banka oznámila, že se chystá příští měsíc v eurozóně poprvé za posledních 11 let zvýšit úrokové sazby. Zakročila tak proti rostoucí inflaci, která má ještě několik let zůstat nepříznivá. Další zvýšení úrokových sazeb banka očekává později v roce.
Americký hotelový řetězec Marriott opouští po 25 letech Rusko. Společnost ve svém prohlášení uvedla, že kvůli západním sankcím na temním trhu nelze nadále působit. Moskevskou pobočku a investice v Rusku přitom zmrazila již v březnu.
Britský ministr financí Rishi Sunak oznámil, že vláda premiéra Borise Johnsona uvalí na ropné a plynárenské společnosti novou daň. Jako důvod uvádí úlevu domácnostem, které čelí prudkému zdražování potravin, pohonných hmot a energií. Opatření přichází den po zveřejnění zprávy týkající se vyšetřování skandálních večírků na Downing Street, za něhož jsou politici ostře kritizováni.
Ruský trh opouští další gigant. Tentokrát se z něj po 17 letech stahuje britský maloobchodní gigant Marks & Spencer, a to kvůli válce na Ukrajině. Společnost v březnu pozastavila dodávky zboží do země. Veřejností však byla kritizována za to, že v již v březnu neopustila Rusko. Bránily jí v tom však franšízové dohody.
Apple již není se středeční hodnotou 2,37 bilionu dolarů nejcennější společností na světě. Tou se stal s 2,43 biliony dolarů ropný gigant Saudi Aramco. Globální ekonomická krize, která začala pandemií covid-19 a pokračuje válkou na Ukrajině, ukazuje, jak se trh v současnosti mění. Investoři se zbavují rizikových aktiv, jako jsou technologické akcie, neboť mají obavy z recese. Zatímco technologickým firmám se letos nedaří, energetické společnosti ze současné situace profitují.
Podle aktivistů z organizace ShareAction financují největší evropské banky navzdory svým ekologickým slibům novou produkci ropy a zemního plynu. I přes svůj závazek, že do roku 2050 nebudou zodpovědné za žádné nové emise vypouštěné do atmosféry.
Jeden z největších světových investigativních reportů s názvem Pandora Papers v neděli odhalil tajné obchodování 35 současných i bývalých světových politiků. V uniklých dokumentech popisujících využívání daňových rájů a offshorových firem se objevují také jména slavných osobností, byznysmenů nebo 300 vyšších úředníků. Mezi odhalené osobnosti patří jordánský král, ruský prezident, bývalý britský premiér Tony Blair nebo český premiér Andrej Babiš.