Americký prezident Donald Trump čelí tvrdé ráně od Nejvyššího soudu. Ten mu poměrem hlasů 6 ku 3 zakázal jednostranně uvalovat rozsáhlá cla na dovoz z téměř celého světa. Trump reagoval okamžitě. Oznámil nové plošné clo ve výši 10 procent na veškerý dovoz.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rezoluci proti clům, která prezident Donald Trump uvalil na Kanadu. Hlasování představuje vzácný vzdor vůči prezidentovi v komoře, kde mají republikáni těsnou většinu. Opatření míří do Senátu, ale Bílý dům už naznačuje, že Trump ho pravděpodobně zablokuje vetem.
Administrativa Donalda Trumpa znovu přiostřuje tlak na Kubu. Americký prezident pohrozil zavedením cel vůči státům, které ostrovu dodávají ropu. Washington tím rozšiřuje sankční politiku a naznačuje, že Kuba může přijít o klíčové energetické zdroje.
Nizozemský ministr zahraničí David van Weel označil hrozby Donalda Trumpa za „vydírání“. Podle něj to škodí NATO i samotnému Grónsku. Reagoval na plán USA zavést nová cla na evropské spojence, pokud nepřistoupí na prodej ostrova.
Americká vláda ustupuje rostoucím obavám z drahých nákupů. Prezident Donald Trump proto zrušil cla na řadu běžných potravin, které se v USA vůbec nevyrábějí nebo jen v malém množství. Opatření má ulevit domácnostem, které stále cítí dopady inflace, i když celkový růst cen zpomaluje. Bílý dům zároveň čelí politickému tlaku na to, aby slíbené zlevňování potravin konečně dorazilo do obchodů.
Donald Trump stupňuje tlak před klíčovým rozhodnutím Nejvyššího soudu o zákonnosti jeho cel na téměř všechny obchodní partnery USA. Tvrdí, že případná prohra by způsobila „ekonomickou“ i „bezpečnostní“ katastrofu a zhatila plán vyplácet Američanům dvoutisícový „celní dividendový šek“.
Donald Trump po jednání se Si Ťin-pchingem oznámil snížení části amerických cel na čínské zboží. Peking má na oplátku rázně omezit toky fentanylu do USA. Investoři zatím euforii nepropadli a sledují detaily.
USA a Čína se znovu ocitly na pokraji obchodního konfliktu. Prezident Trump oznámil další mimořádně vysoká cla, která mohou otřást globální ekonomikou. Co to znamená pro trhy i vztahy dvou největších ekonomik světa?
Bílý dům oznámil nejtvrdší obchodní balík za poslední měsíce. Nové sazby mají začít platit 1. října. Zaměřují se na farmaceutika, těžké nákladní vozy a vybavení domácností včetně čalouněného nábytku. Opatření vrací do hry obchodní válku a testuje čerstvé dohody s partnery.
Spojené státy a Japonsko uzavírají novou obchodní dohodu. Na první pohled obří investice, snížená cla a sliby nových pracovních míst. V pozadí ale zůstávají otázky: kdo skutečně vydělá a kdo zaplatí?
Inflace ve Spojených státech zrychlila. Trumpova administrativa tvrdí, že cla přinesou růst domácí výroby. Ekonomové ale varují, že ceny porostou dál. Fed zůstává opatrný a trh nervózní.
Donald Trump rozeslal další várku tzv. tarifních dopisů. Od 1. srpna hodlá uvalit 25procentní cla na dovoz z Japonska, Jižní Koreje, Malajsie a Kazachstánu, 32procentní na Indonésii a až 36procentní na Thajsko a Kambodžu. V dopisech připomíná, že cla neplatí, pokud by firmy vyráběly přímo v USA. Reakce trhů na sebe nenechala dlouho čekat.
Američané si za nákupy připlatí. Přiznal to ministr financí Scott Bessent, který potvrdil, že nové celní sazby se promítnou do cen zboží. Společnost Walmart, jeden z největších amerických maloobchodních řetězců, už varovala, že zákazníci pocítí dopady na peněženkách. Zvýšení cen by mělo přijít do konce června.
Donald Trump znovu rozvířil obchodní vody. Tvrdí, že Indie nabídla Spojeným státům obchodní dohodu bez cel. Podle něj by šlo o zásadní průlom. Dillí ale říká něco úplně jiného – dohoda zatím není a jednání pokračují.
Americká ekonomika vstoupila do roku 2025 s nečekaně tvrdým přistáním. Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí propadl o 0,3 procenta, což je nejhorší výsledek od pandemie v roce 2020. Ekonomové očekávali mírný růst, ale realita ukázala hlubší problémy. Investoři reagovali poklesem akciových trhů a obavami z recese.
Americká administrativa pozastavila cla na vybrané čínské technologie. Odklad má ale omezenou platnost a nové poplatky jsou už na cestě, oznámil ministr obchodu Howard Lutnick. Týkat se mají zejména čipů, elektroniky a léků.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil devadesátidenní přestávku v uplatňování „recipročních“ cel vůči 75 zemím, které proti jeho politice nepřijaly odvetná opatření. Pro Čínu naopak platí nová, výrazně vyšší cla.
Americké spotřebitele a podniky čeká zdražení široké škály produktů. Důvodem jsou cla, která zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z Mexika, Kanady a Číny. Růst cen se přitom bude týkat prakticky veškerého zboží dováženého z těchto zemí.
Americká burza se v pondělí výrazně propadla. Investoři zareagovali na překvapivé oznámení prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel. Index S&P 500 si připsal největší denní ztrátu za poslední měsíce a obavy na trhu ještě umocnil fakt, že technologický Nasdaq Composite už předtím prudce oslabil ze svých lednových maxim.
Američtí spotřebitelé se mohou v důsledku cel navrhovaných prezidentem Donaldem Trumpem připravit na zdražování, upozorňuje Federální rezervní systém (Fed). Zápis z jeho nedávného zasedání vyjadřuje obavy z možných ekonomických dopadů cel a zároveň poukazuje na hrozbu inflace.
V první den prezidentství Donalda Trumpa se očekávaná cla na dovoz nedostavila. To přimělo mnohé spekulovat o budoucnosti obchodních vztahů USA. S příslibem přehodnocení obchodních dohod a zaměřením se na výrobu energie odborníci varují, že hrozby cel stále přetrvávají. Kanadští představitelé mezitím vyjadřují úlevu a upozorňují na složitost a důsledky případných obchodních sporů.
Dřívější americký prezident Donald Trump zavedl cla na britskou ocel a hliník v roce 2018 . Nyní budou nahrazena kvótovým systémem. Na oplátku Velká Británie zruší zvýšené daně uvalené na americký bourbon nebo džíny Levi's.
Federální soud na Floridě zamítl žalobu Donalda Trumpa za 10 miliard dolarů proti listu The Wall Street Journal a mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi. Spor se týká článku o narozeninovém dopise pro Jeffreyho Epsteina, pod kterým mělo být Trumpovo jméno. Případ ale nekončí. Prezident dostal čas do 27. dubna, aby podal upravenou žalobu.
Bílý dům znovu přitvrzuje v obchodní politice. Nově míří na část dovážených léčiv a dává farmaceutickým firmám tvrdý vzkaz: buď zlevní léky v USA a přesunou výrobu domů, nebo zaplatí vysoké clo. Opatření se ale nemá týkat všech stejně a už teď je jasné, že některé firmy dostanou výjimku.
Americké akcie v úterý předvedly ostrý obrat. Po dnech nervozity přišel jeden z nejsilnějších růstů za poslední rok. Dow Jones přidal přes 1 100 bodů a Wall Street se chytila naděje, že se kolem války s Íránem přece jen rýsuje méně ničivý scénář. Stačil k tomu náznak, že Washington možná hledá cestu ven i bez rychlého otevření Hormuzského průlivu.
Americké bankovky čeká historická změna. Poprvé v dějinách se na nich objeví podpis úřadujícího prezidenta. Donald Trump tak získá další výrazný symbol své éry přímo na dolaru.
Ropné trhy zasáhl neobvyklý pohyb, který přišel ještě před klíčovým politickým oznámením. Velké objemy obchodů a jejich načasování teď zvedají otázky, jak rychle a kdo pracuje s informacemi na globálních trzích.
Bílý dům představil rámec, podle kterého má Kongres nastavit pravidla pro umělou inteligenci v celých Spojených státech. Cíl je jasný. Washington chce zabrzdit státy, které si píšou vlastní normy, a místo toho prosadit jednotnější a volnější přístup. Administrativa tvrdí, že přísnější mozaika místních pravidel by brzdila inovace i americké ambice v souboji s Čínou.
Spojené státy dočasně uvolnily část sankcí na ruskou ropu, aby zmírnily napětí na světových energetických trzích. Krok má pomoci stabilizovat dodávky po výpadcích způsobených válkou na Blízkém východě. Rozhodnutí ale okamžitě vyvolalo kritiku evropských lídrů i Ukrajiny.
Dvaadvacet amerických států a dva guvernéři podali žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Napadají nové globální clo ve výši deset procent, které Bílý dům oznámil krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle žaloby prezident překročil své pravomoci a snaží se obejít rozhodnutí soudů.
Americká vláda zakázala federálním úřadům používat umělou inteligenci Claude od firmy Anthropic. Pentagon navíc označil společnost za bezpečnostní riziko pro dodavatelské řetězce. Velké zbrojařské firmy proto začínají technologii rychle odstraňovat, i když právní základ zákazu je podle expertů sporný.