Růst cen potravin v červnu již třetí měsíc v řadě zpomaluje, ukázal index cen potravin Organizace spojených národů. Je však nepravděpodobné, že se to v následujících měsících projeví také v nákladech spotřebitelů. Ceny zůstávají na vyšší úrovni než ve stejném období minulého roku. Informovala o tom stanice BBC News. Nejhůře ekonomické turbulence snáší Spojené království, napsal deník The Guardian.
Globální růst cen podle indexu cen potravin Organizace spojených národů (OSN) již třetí měsíc v řadě zpomaluje. Klíčové ceny potravinových komodit v červnu poklesly ve srovnání s květnem o 2,3 %, napsal server BBC.
Ceny obilovin a jedlých olejů vykázaly pokles, neboť ustoupily z šokových maxim způsobených vypuknutím války na Ukrajině. Celkově však zůstávají o 23 % vyšší než ve stejném období v loňském roce.
Global food prices fall but shoppers still face bill hikes https://t.co/zVJHNaVVYY
— BBC News (UK) (@BBCNews) July 8, 2022
Ceny potravin však nahoru nevytlačila pouze válka na Ukrajině. Svou roli sehrály také obavy z nepříznivých klimatických podmínek, silná globální poptávka a rostoucí náklady za dopravu.
„Faktory, které v první řady vyhnaly globální ceny vysoko, jsou stále ve hře,“ sdělil hlavní ekonom OSN Maximo Torero Cullen.
Podle aktuálních čísel klesly v červnu ceny obilovin o 4 % a oleje o 7,6 %. Rovněž zlevnil cukr, ovšem ceny masa a mléčných výrobků nadále rostly.
Důvod k radosti? Příliš brzy
Zpráva OSN je pozitivní, avšak důvodem k radosti zatím není. Nižní ceny v supermarketech a dalších obchodech spotřebitelé ještě minimálně několik měsíců nepocítí.
Ceny potravin rostly již začátkem roku 2022 kvůli pandemii nemoci covid-19. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu však pocítili spotřebitelé ve svých talířích tisíce kilometrů daleko.
Bank of England vows to get #inflation back to 2%.
— Equitable Law | English – Solicitors For Business (@Equitable_Law) July 7, 2022
Interest rates are only going in one direction (and that’s UP) . . .https://t.co/KnUc2VyfIY
Rusko a Ukrajina představují pouhá 2 % globálního obchodu. Ukrajina je ovšem klíčovým vývozcem obilovin, slunečnicového oleje a hnojiv.
Již před válkou v období pandemie covidu-19 zasáhl hlad na 150 milionů lidí. Ozbrojený konflikt má potenciál pro zvýšení hladu u dalších 40 milionů. Podle OSN může potravinová krize trvat roky.
Růst cen potravin, energií a pohonných hmot vedl ke globálnímu nárůstu inflace. Nejvíce jí podle deníku The Guardian trpí Spojené království. V květnu inflace v zemi dosáhla hranice 9,1 % a Bank of England se obává růstu až přes hranici 11 %
Tak nějak tomu začátku článku nerozumím !! Pokud první věta článku je „Růst cen potravin v červnu již třetí měsíc v řadě zpomaluje“ tak to podle mně NEZNAMENÁ to, co máte v titulku že ceny potravin KLESAJÍ, ale to, že se nezdražuje takovým fofrem, ALE ZDRAŽUJE SE. Tak co vlastně tim chtěl ten váš pisálek říci ??
Víte, ta doba, kdy platilo, že co je psáno, je také dáno, už dávno neplatí. Se psanými informacemi zacházím stejně, jako když si v sadu vezmu zralé ovoce. To na stromě ještě často nebývá uzrálé a to, co je popadané, je už často nahnilé z důvodu velké zralosti. Takže je třeba pečlivě vybírat, kontrolovat, aby ovoce bylo přesně, jak má být. A v případě informací je nutné pečlivě filtrovat. Pak se mi zjeví, jak tomu skutečně je. Víte třeba jako byla informace, že Kanaďané nechtějí vrátit Rusům turbínu. Nesmysl. Rusové si u Němců objednali údržbu, takže ji Němcům nechtějí vrátit. Rusové s tím nemají nic společného. Je to smutné, ale je tomu tak. Mějte se.
Rusáci s tím mají vše společného Joudo! Od Rusáků NIKDY nic,dobrého nepřišlo-víme soudruhu ?
Když stále a dokola v minulosti omílali ministři školství větu, že musí posílit schopost žáků porozumět psanému textu, tak jsem nechápal o čem mluví, protože jsem předpokládal, že je to samozřejmost. A po přečtení vaší odpovědi jsem pochopil, že je to opravdu důležité. Stručně Vám to objasním:
1) Pan Jan se pozastavoval nad tím, že nadpis je tématicky o voze a text o koze. Tedy nadpis není konzistentní (hojně užívané slovo a znamená v tomto případě soudržný, ucelený).
2) Já jsem mu v tomto smyslu odpověděl, že to je skutečně obecný jev, že v takových případech se nejedná o novináře, ale skutečně pisálky, kteří mají problém napsat článek, který má hlavu a patu. Tedy, že článek má informační hodnotu a ne, že vyvolá otázky o tom, co vlastně pisatel chtěl říci. Protože mírně řečeno, pisatel ve druhé větě popírá to, co řekl ve větě první.
3) V tomto duchu jsem mu poslal odpověď, že jako příklad z jiného článku, že Rusové s tím, co jsem napsal (nebudu znovu opisovat) nemají nic do činění, ale nadpis mluví, jako kdyby byli účastníky sporu. Neřešil jsem politiku (to z mého textu snad jasně vyplývá), ale schopnost článků informovat. A ta informace v tom, co jsem napsal je jasná. Pokud dám někomu něco na základě smlouvy do opravy, tak příjemce je ten, kdo má práva a také povinnosti k tomu prvnímu. Takže pokud chtěl „pisálek“ do mnou zmiňovaného článku, zahrnout i politiku, tak měl napsat:“ Na základě sankcí Kanada zabránila vrácení turbíny německé firmě a proto se Rusové nemohou dostat zpět“. Předpokládám, že jste inteligentní člověk, takže další varianty si vytvoříte sám. Ale napsat, že Kanada nevrátí Rusům turbínu, je hodně diplomaticky řečeno nepravda. Protože i kdyby byl v Rusku u vlády demokrat jako řemen, tak by jim tu turbínu ani tak nedala. Nemají totiž s nimi žádnou smlouvu a ani si ji nepředali. Proto trvám na tom, že v tomto případě s tím Rusové nemají nic do činění, ale nadpis mluvil jinak, i když samozřejmě to bylo v textu upřesněno. A to, že si tuto situaci Rusové navodili svými činy na Ukrajině sami, na podstatě věci (že nadpis je o voze a text o koze) nic nemění.
A závěr? Body číslo 1-3 se mají učit ve škole, o tom ministři mluvili, a říká se tomu „porozumění psanému textu“. Tedy pochopit, co text vyjadřuje. Tak to je.