Společnost Gazprom by měla po 8. listopadu začít naplňovat podzemní zásobárny zemního plynu v Německu a Rakousku. Ve středu to oznámil Putin s tím, že napřed musí firma dokončit práce v Rusku. Uvedl to server Al Jazeera. Některé státy Evropy podezírají Rusko z toho, že záměrně odmítá navýšit jejich dávky zemního plynu, čímž uměle zvyšuje jeho cenu. Důvodem má být „páka“ na schválení plynovodu Nord Stream 2.
Rozhodnutí ruského prezidenta Putina doplnit od 8. listopadu zásoby zemního plynu v Německu a Rakousku by podle něj mělo „na evropském energetickém trhu vytvořit lepší situaci“. Uvedl to ve středu v ruské státní televizi. Evropský trh totiž v současnosti prochází krizí, jelikož zásoby zemního plynu klesají a jeho cena stoupá. Některé evropské státy se proto začaly proti Rusku ohrazovat s tím, že nedostatek záměrně zhoršuje.
Důvodem je podle nich snaha „vydírat“ státy k tomu, aby povolily chod nového plynovodu Nord Stream 2. Uvedl to server Al Jazeera. Jeho stavba čelila velké kontroverzi především kvůli ekonomickým i geopolitickým obavám ze strany některých států Evropy i USA. Nový plynovod se vyhýbá Ukrajině a míří přes Baltské moře přímo do Německa.
V současnosti pak státem vlastněná ruská společnost Gazprom tvrdí, že dodržuje veškeré smlouvy. Mezinárodní energetická agentura však podle serveru BBC uvedla, že kdyby chtělo, mohlo by Rusko do Evropy poslat o 15 procent více plynu. Gazprom má vliv na téměř třetinu zásob plynu v Německu, Rakousku a Nizozemí.
Profesor financí z univerzity Cattolica del Sacro Cuore v Miláně Domenicantonio De Giorgio pak upozorňuje na výsledky Plynárenské infrastruktury v Evropě. Ta spočítala, že v zemích, kde Gazprom nevlastní zásobárny plynu, dosáhla jeho úroveň normálního stavu. Oproti tomu ve státech, kde má ruská společnost vliv, jsou zásobárny plné ze 75 procent, oproti běžným 85 nebo 98 procentům.
Gazprom dodržuje dlouhodobé smlouvy, ale nenabízí „přídavky“
Krize na trhu se zemním plynem však vznikla kvůli několika faktorům. Jedním z nich je snižování zásob kvůli menší spotřebě v trvající světové pandemii. Dalším je ale třeba také nečekaně dlouhá zima na začátku letošního roku nebo problémy s dodávkami plynu z Norska. Roste také poptávka po plynu ve státech mimo Evropu, čímž se jeho cena ještě zvyšuje.
Vzniká proto otázka, proč by Rusko neposlalo do Evropy více plynu, pokud je po něm poptávka. Standardně totiž Gazprom doručuje plyn na základě dlouhodobých stabilních smluv. Obchod ale může navýšit rovněž krátkodobými smlouvami, které reagují na aktuální situaci. Právě ty se ale nyní rozhodla společnost neposkytovat.
Na obranu Ruska se však postavila například dosluhující německá kancléřka Angela Merkel. „Rusko může dovážet plyn na základě povinností vyplývajících ze smlouvy a ne, jak se mu zachce,“ uvedla. Rusko dodává plyn do asi poloviny států Evropské unie. Zbytek zásob pochází z Norska a Alžírska.
