Energetika

Japonské a indické úřady pracují po pobídce Spojených států amerických na zpřístupnění národních zásob ropy. Společně s dalšími státy tím chtějí snížit cenu ropy na trhu, která v říjnu dosáhla nejvyšších hodnot za posledních sedm let. Oznámení o koordinovaném postupu by měly podle odhadů státy zveřejnit v úterý.

Kvůli zvyšujícím se cenám energií požádala administrativa amerického prezidenta Joe Bidena některé ze států Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby zpřístupnily své zásoby ropy. Prezident Biden se obrátil především na Čínu, Japonsko, Indii a Jižní Koreu. Jejich úřady však prozatím odmítají s tím, že by podobný krok mohl následně způsobit přebytek ropy na trhu.

Kvůli pozastavení schválení projektu Nord Stream 2 německými úřady stoupla cena zemního plynu v Evropské unii a Velké Británii o 17 procent. Podle regulátorů je potřeba, aby napřed společnost operující plynovod fungovala v souladu s německými zákony. Bude proto muset přemístit část svého sídla ze Švýcarska do Německa.

Britské ministerstvo obchodu čeká, jak zareaguje premiér Boris Johnson na jeho pondělní plán podpořit firmy v době krize. Mnozí podnikatelé totiž čelí rostoucímu tlaku kvůli stále se zvyšujícím cenám plynu. Hrozí jim tak zastavení výroby, nebo zdražení jejich výrobků. Pokud premiér navrhovaný balíček schválí, poskytne vláda firmám státní půjčky.

V Indii začínají docházet zásoby uhlí. Média proto varují před možnou energetickou krizí podobné té v Číně, kde musely některé továrny a firmy dočasně pozastavit svůj chod. Tepelné elektrárny v Indii mají v průměru uhlí na další čtyři dny. Důvodem je zvyšující se poptávka po zotavení ekonomiky, ale také dlouhotrvající dešťové období.

Podle premiéra Borise Johnsona by Velká Británie neměla od roku 2035 pro výrobu elektřiny využívat fosilní paliva. Podle něj by se tím vyhnula závislosti na nestabilních cenách nebo zahraničních dovozech. Zároveň je to podle Johnsona správný krok v boji proti změně klimatu.

Po čtvrteční schůzce oznámili prezidenti Ruska a Běloruska prohloubení ekonomické integrace a sjednocení obchodu s ropou a plynem. Do budoucna nevyloučili Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko ani užší politickou integraci. Státy se sblížily po loňských protestech proti běloruskému prezidentovi. Proti oběma totiž v současnosti míří sankce západních zemí.

Australská vláda oznámila, že neplánuje od těžby uhlí do roku 2030 odstoupit. Reagovala tím na pondělní varování vyslance Organizace spojených národů Selwina Harta. Na konferenci v Austrálii totiž přes video vzkaz upozornil, že pokud stát od těžby neodstoupí, způsobí tím ve své ekonomice obrovský zmatek. Dodal také, že jinak zemi vlivem globálního oteplování čekají silné bouřky, záplavy nebo požáry.

I přes uklidňování ze strany německé kancléřky Angely Merkel představuje pro Ukrajince Nord Stream 2 i nadále ohrožení. Za nebezpečnou geopolitickou zbraň označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plynovod po nedělní návštěvě německé političky. Merkel je velkou zastánkyní stavby Nord Stream 2. Se Spojenými státy americkými však Ukrajině přislíbila sankcionování Ruska v případě, že bude projekt politicky zneužívat.