Jihokorejský automobilový gigant Hyundai plánuje ve Spojených státech masivní investici ve výši 20 miliard dolarů. Součástí je i stavba ocelárny za 5 miliard dolarů v Louisianě, což potvrdil i Bílý dům. Oznámení, které proběhne za účasti prezidenta Donalda Trumpa a předsedy představenstva společnosti Hyundai Euisuna Chunga, má slibovat velký nárůst pracovních míst a přinést regionu významný hospodářský impuls.
Nové miliardy tak výrazně posílí americké výrobní kapacity, a to v rámci širšího trendu podporovaného administrativou Donalda Trumpa. Prezident se dlouhodobě snaží oživit domácí výrobu prostřednictvím cel a různých pobídek. Samotná stavba moderní ocelárny a dalších provozů Hyundai slibuje okamžitý přínos v podobě nových pracovních míst, přičemž úřady v Louisianě doufají v pozitivní dominový efekt i pro další sektory.
South Korea's Hyundai to announce $20 billion U.S. investment https://t.co/U7EwP5WM5g
— CNBC (@CNBC) March 24, 2025
Cla na dovoz oceli mohou investici zkomplikovat
Ani sebevětší investice se však neobejdou bez komplikací. Administrativa Donalda Trumpa například zavedla 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku, aby více podpořila výrobu přímo v USA. Není ale jisté, nakolik tyto kroky skutečně urychlí projekty, jako je znovuotevření závodu v Illinois, kde automobilka Stellantis slibuje zahájit plnou výrobu až v roce 2027. Přesto statistiky S&P Global Mobility potvrzují, že americké závody již teď vyrábějí většinu automobilů určených pro severoamerický trh.
V souvislosti s novými cly, jež mají vstoupit v platnost 2. dubna, zůstává otázkou, jak tato opatření ovlivní mezinárodní obchodní vztahy. Zatímco Hyundai investuje v USA, jiné firmy, jako například Apple, také slibují masivní finanční podporu pro americké provozy – do jisté míry i z obavy před budoucími cly na dovoz z Číny. Významné projekty s americkým přesahem navíc chystají korporace Oracle či japonská SoftBank.
Zkušenosti s podobnými závazky ale ukazují, že skutečný dopad záleží na splnění slibů v praxi. Příkladem může být dohoda s firmou Foxconn, která měla ve Wisconsinu rozjet obří výrobu elektroniky. Místo původně plánovaných 13 000 pracovních míst jich však vzniklo jen zlomek a reálná investice byla oproti původním 10 miliardám dolarů nakonec mnohem menší.
Přesto může ambice Hyundai a dalších společností zásadně proměnit americkou výrobu. Klíčové bude, zda se obří projekty rozjedou naplno, a přinesou tak očekávaný ekonomický efekt. Důvěru v další rozvoj už nyní posilují administrativní pobídky, stejně jako zájem investorů, kteří v USA vidí stabilní zázemí pro větší a udržitelnější průmyslový rozmach.
