Technologičtí giganti Apple a Nvidia podle amerického deníku The Washington Post přislíbili každý 25 milionů dolarů na výstavbu nového reprezentačního sálu v Bílém domě. Na kontroverzní projekt prezidenta Donalda Trumpa se od soukromých dárců dosud podařilo získat 333 milionů dolarů. Financování stavby však vyvolává pochybnosti o transparentnosti a možném vlivu velkých firem na americkou administrativu.
Plánovaná přestavba Bílého domu má stát přibližně 400 milionů dolarů. Trump původně oznámil, že výstavbu zaplatí společně s bohatými soukromými dárci, jejichž příspěvky nyní postupně vycházejí najevo. Podle informací deníku The Washington Post patří mezi největší přispěvatele technologické společnosti Apple a Nvidia, které každá přislíbily 25 milionů dolarů.
Stejnou částku měla věnovat také rodina Adelsonových, dlouhodobě podporující Trumpa a Republikánskou stranu, a miliardář Charles Ergen, spoluzakladatel a předseda telekomunikační společnosti Dish Network. Samotný americký prezident podle zveřejněného seznamu mezi dárci nefiguruje.
Bílý dům však odmítl zveřejnit podrobnosti o přispěvatelích. Jeho mluvčí Davis Ingle uvedl, že jde o široké spektrum významných amerických společností.
Nvidia svůj příspěvek potvrdila a uvedla, že je hrdá na podporu nestranického fondu sloužícího Američanům. Podle jejího vyjádření je podpora Spojených států nezávislá na obchodních zájmech firmy. Apple se k informacím odmítl vyjádřit.
New financial records reveal the secret top donors for Trump’s ballroom fund include Palantir, Lockheed Martin, the Adelson family, Nvidia, Apple, Google, and Microsoft. https://t.co/qTrazEqy1g
— Headquarters (@HQNewsNow) October 15, 2026
Miliony od firem, které mají zájmy u vlády
Právě složení dárců vyvolává kritiku organizací sledujících transparentnost veřejné správy a právních odborníků. Podle zjištění The Washington Post pochází převážná většina vybraných peněz od společností a bohatých jednotlivců, kteří mají zájmy související s rozhodováním federální vlády.
Přibližně polovinu celkové částky navíc poskytly firmy nebo jejich představitelé, jejichž společnosti získaly během Trumpova druhého prezidentského období federální zakázky.
Kritici proto upozorňují na možné střety zájmů a otázku, zda mohou vysoké finanční příspěvky ovlivňovat vztahy mezi podnikatelským sektorem a prezidentskou administrativou.
Bílý dům tato podezření odmítá. Podle jeho mluvčího by stejní kritici protestovali i v případě, že by dlouho odkládané úpravy prezidentského sídla financovali američtí daňoví poplatníci.
Trump se přitom pokusil získat také miliardu dolarů od Kongresu na podzemní bunkr a další bezpečnostní prvky, s požadavkem však neuspěl.
Kvůli stavbě padlo historické křídlo Bílého domu
Nový reprezentační sál má podle Trumpových plánů pojmout až tisíc hostů a zabírat přibližně 8 360 metrů čtverečních. Pro jeho výstavbu bylo zbouráno historické východní křídlo Bílého domu, kde se nacházely kanceláře první dámy a prezidentské kino.
Demolice vyvolala odpor památkářů i prezidentových politických odpůrců, podle nichž Trump překročil své pravomoci. Spory o zákonnost projektu se dostaly až k Nejvyššímu soudu Spojených států.
Ten v srpnu těsnou většinou pěti ku čtyřem umožnil pokračování výstavby, zatímco prezident napadá soudní rozhodnutí, které by podstatnou část prací zastavilo. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve svém nesouhlasném stanovisku uvedl, že projekt je pravděpodobně nezákonný.
Trump stavbu obhajuje také bezpečnostními důvody. Podle jeho vyjádření má nový komplex zahrnovat protiletecké kryty, zdravotnická zařízení i ochranu proti dronům a raketám. Administrativa nyní zdůrazňuje, že nejde pouze o reprezentační prostor, ale také o zařízení důležité pro národní bezpečnost.
Projekt se tak stal dalším předmětem sporů o způsob, jakým Trump mění podobu amerického hlavního města. Vedle samotné demolice historické části Bílého domu přitahuje pozornost především otázka, kdo rozsáhlou přestavbu financuje a jaké zájmy mohou za milionovými příspěvky stát.
