Na globální rovnost pohlaví si svět počká až do poloviny dalšího století. Podle středeční zprávy Světového ekonomického fóra prodloužila pandemie dobu docílení zrovnoprávnění o 36 let. Nastat by tedy měla místo původních 100 let až za 136. Uvedla to agentura Reuters. Kromě dopadů světové pandemie se ženy navíc potýkají s rostoucí digitalizací, která je o práci připravuje.
Pandemie měla na ženy větší dopad než na muže především kvůli zvýšeným požadavkům na ně. Pokud o práci nepřišly, musely se starat o domácí výuku dětí či starší a nemocné. Na ztrátu zaměstnaní pak byly náchylnější, jelikož častěji než muži pracují v odvětvích jako jsou služby či cestování. Ta pak byla šířením koronaviru zasažena nejvíce. Důvody uvádí zpráva Světového ekonomického fóra (WEF), která pandemii přičetla prodloužení dosažení rovnosti o 36 let.
„Pandemie zásadně ovlivnila rovnost pohlaví na pracovištích i v domovech a zvrátila tím roky pokroku,“ uvedla dle Reuters ředitelka WEF Saadia Zahidi. Ve zprávě pak fórum zveřejnilo čtyři oblasti měření, tedy ekonomické možnosti, vzdělání, zdraví a politickou moc. První zmíněná kategorie se od roku 2020 mírně zlepšila, naopak možnost účasti na politice se pro ženy ještě ztížila. Jen asi 26,1 procent parlamentních křesel ze 156 států má patřit ženám.
Naopak mezery mezi pohlavími se globálně uzavírají v oblasti vzdělání a zdraví. Nejtěžší tak zůstává narovnání postavení a možností v oblasti ekonomiky. Narůstá sice počet žen mezi profesionálními zaměstnáními, jejich platy se ale pořád značně liší od těch mužských ve stejné pozici. Jejich zastoupení v řízení společností je také trvale nízké. Při obnovování trhu po světové pandemii jsou pak najímány pomaleji než muži. Částečně za to může i malá ochrana sektorů, ve kterých pracují, proti narůstající digitalizaci a automatizaci.
Rovnost pohlaví vede Skandinávie, nejhorší je střední Asie a severní Afrika
Pravidelná zpráva ekonomického fóra také uvádí, jak si ve snižování rozdílů mezi pohlavími vedou jednotlivé státy. Fórum dlouhodobě používá stupnici od nuly do sta. Výsledné číslo pak značí počet „mezer“, které se podařilo uzavřít. Střední Asie a severní Afrika si s necelými 40 procenty vedou nejhůře. Hned druhá za nimi se umístila jižní Asie, s asi 62 procenty. Nejvíce se oproti poslednímu měření polepšila Litva, Srbsko, Východní Timor, Togo a Spojené arabské emiráty.
Ukázkovými příklady jsou pak podle CNN především skandinávské země jako Island, Norsko, Švédsko či Finsko. Spojené státy americké se na žebříčku umístily jako 30. I přes drobné úspěchy ale přetrvávají obavy o zhoršení situace. Organizace spojených národů loni v září odhadla, že pandemie může způsobit uvržení až o 47 milionů více žen do chudoby. Ředitelka WEF proto apeluje na začlenění rovnosti pohlaví do vládních balíčků namířených na zotavení ekonomiky. „Dosažení rovnosti za našeho života je možné, ale jen pokud se lídři zasadí o smysluplné akce a cíle,“ řekla pro Al Jazeera Saadia Zahidi.
