Západní státy se spojily, aby potrestaly Lukašenkův režim za způsobení krize na hranicích s Polskem. Spojené státy americké, Evropská unie, Velká Británie a Kanada ve čtvrtek oznámily, že uvalí na Bělorusko další sankce. Důvodem je také přetrvávání tamního nedemokratického a diskriminujícího režimu. Uvedl to server CNN a Al Jazeera.
Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), Velká Británie a Kanada se spojily, aby společně potrestaly nedemokratický běloruský režim. Ve čtvrtek státy oznámily, že uvalí na Bělorusko další sankce. Mířené budou jak na společnosti, tak jednotlivce. Důvodem je „využívání nevinných migrantů jako politickou zbraň ve snaze destabilizovat Evropskou unii“. Státy tím reagují na nedávnou krizi na polsko-běloruských hranicích.
Ve společném prohlášení pak země požadují, aby běloruský diktátor Alexandr Lukašenko „okamžitě a zcela zanechal organizování nelegální migrace přes hranice EU„. Sankce zavádějí země ve chvíli, kdy se vyostřují také vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva totiž v posledních týdnech hromadí na východních hranicích Ukrajiny armádu. Akce však označuje za regulérní cvičení. Uvedl to server CNN.
„Nadále budeme podporovat demokratické aspirace Bělorusů a společně potrestáme režim i ty, kteří ho podporují. Důvodem je jeho snaha umlčet nezávislou občanskou společnost, média a občany, kteří se snaží odhalit pravdu o tom, co se v jejich zemi děje,“ uvedly západní státy ve společném prohlášení.
Podle amerického ministerstva financí by cílem sankcí mělo být 20 jedinců a 12 firem. Mezi ně patří také letecké společnosti, které „pomáhaly“ dopravit migranty do Běloruska, turistická kancelář a organizace spojené s obranným sektorem. Jedním ze sankcionovaných jedinců je také Lukašenkův syn.
Odhalili jsme temnou stránku evropské demokracie, reaguje Bělorusko
Kromě zmíněných sankcí také Velká Británie zmrazila aktiva běloruské společnosti vyrábějící hnojivo. Washington pak omezil obchodování s běloruským státním dluhem. Sankce jsou třetím případem, kdy se Spojené státy americké při sankcionování spojily s evropskými partnery.
Snaha potrestat Bělorusko začala po tamních volbách v srpnu roku 2020. Tehdy vyhrál Alexandr Lukašenko prezidentské volby nedemokratickým způsobem a tvrdě potrestal opozici i protesty, které následně propukly. V minulosti rovněž mimo jiné diktátor přesměroval mezinárodní let, aby mohl zatknout běloruského disidentského novináře.
V reakci na uvalené sankce uvedl běloruský ministr zahraničí Vladimir Makei, že „je Bělorusko trestané jenom proto, že skrz krizi na hranicích s Polskem odhalilo temnou stránku evropské demokracie“.
Německá končící kancléřka Angela Merkelová v reakci odpověděla, že je potřeba si zapamatovat jednu pravdu. „Ti, kteří způsobí uvalení sankcí na své občany nikdy nebudou vítání, ani žádáni v naší zemi,“ uvedla podle serveru CNN.
