Skupina vyspělých světových ekonomik G7 v sobotu dosáhla historické dohody týkající se zavedení daně ze zisku velkých globálních společností ve výši minimálně 15 %. Země se roky snažily dohodnout na způsobu, jak zvýšit příjmy od firem jako Google či Amazon, píše agentura Reuters.
Ministři financí ze zemí skupiny G7, kam patří Spojené Království, USA, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko, se v sobotu sešli v Lancaster House v Londýně před summitem v Cornwallu.
Země se mimo jiné chtěly dohodnout na ukončení desetiletí trvajícího „závodu“, v němž soutěžily o přilákání firemních gigantů pomocí nižší úrovně zdanění.
To, co bylo výhodné pro nadnárodní společnosti, však ve výsledku stálo státní pokladnu stovky miliard dolarů. Peníze, které jsou nyní potřeba na podporu ekonomik poznamenaných pandemií koronaviru.
Setkání ministrů financí skupiny G7 v Londýně. Foto: Reuters
„Jsme jen jeden milimetr od historické dohody,“ řekl v pátek BBC francouzský ministr financí Bruno Le Maire, když se spolu s dalšími ministry financí skupiny G7 setkali na jednáních v Londýně.
Ministři se dohodli na dani ze zisku v minimální výši 15 procent
V sobotu se to pak stalo skutečností. Podle kopie konečné dohody, kterou viděla agentura Reuters, ministři skupiny G7 uvedli, že se „zaváží k celosvětové minimální dani ve výši nejméně 15 % podle jednotlivých zemí“. Skupina také uvedla, že zavedla opatření k zajištění placení daní v zemích, kde podniky působí, a nejen tam, kde mají kupříkladu své sídlo.
Navrhovaná dohoda by mohla tvořit základ globálního paktu.
„Po letech diskuse dosáhli ministři financí skupiny G7 historické dohody, která zreformuje globální daňový systém tak, aby vyhovoval světovému digitálnímu věku,“ řekl novinářům britský ministr financí Rishi Sunak.
Britský ministr financí Rishi Sunak a eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Foto: Reuters
Bohaté země se roky snažily dohodnout na způsobu, jak zvýšit příjmy od velkých nadnárodních společností jako je Google či Amazon. Ty totiž často převádí své zisky do zemí, kde platí buď malé, nebo žádné daně.
„Jejich obchodní model jim dává šanci vyhnout se daním… mnohem více než jiným společnostem,“ řekl německý ministr financí Olaf Scholz.
Země se také dohodly na tom, že by globální společnosti měly zřetelněji uveřejňovat jejich dopady na životní prostředí. Investoři by se tak na základě toho mohli rozhodnout, zda do nich investovat.
