Ropa během víkendu výrazně zdražila. Trhy reagují na útoky mezi USA, Izraelem a Íránem a obávají se výpadků dodávek. Klíčovým bodem zůstává Hormuzský průliv, kterým proudí pětina světové ropy.
Napětí na Blízkém východě okamžitě zasáhlo energetické trhy. Po útocích USA a Izraele na Írán a následných odvetných úderech vyskočily ceny ropy na několikaměsíční maxima. Obchodníci začali počítat s omezením dodávek z regionu.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate se na začátku týdne obchodovala kolem 72 dolarů za barel. Oproti pátku to znamená růst zhruba o sedm až osm procent. Severomořský Brent vystoupal na přibližně 78,55 dolaru za barel, což představuje téměř osmiprocentní skok.
Oil prices rise sharply in market trading after U.S.-Iran attacks disrupt global supply
— CBS News (@CBSNews) March 2, 2026
https://t.co/XGj83v2TcT
Trhy sledují především situaci v Hormuzském průlivu. Tudy denně prochází přibližně 15 milionů barelů ropy, tedy asi 20 procent světové produkce. Jde o nejdůležitější ropný chokepoint na světě.
Útoky v regionu zasáhly i lodě proplouvající tímto úzkým koridorem. Jakékoli omezení provozu může výrazně snížit export ropy ze Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů i samotného Íránu.
Írán už v polovině února dočasně omezil provoz v průlivu kvůli vojenskému cvičení. Už tehdy ceny vyskočily zhruba o šest procent během několika dnů.
Na rostoucí napětí reagoval i OPEC+. Osm členských zemí oznámilo navýšení produkce o 206 tisíc barelů denně od dubna. Jde o vyšší objem, než analytici očekávali.
Zvýšení těžby se týká Saúdské Arábie, Ruska, Iráku, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Kazachstánu, Alžírska a Ománu. Trh však řeší jiný problém než samotný objem produkce.
„Zhruba pětina globální nabídky prochází Hormuzským průlivem, což je zásadní tepna světového obchodu. Trhy více řeší, zda se ropa dostane na trh, než kolik jí je na papíře k dispozici,“ uvedl Jorge León z Rystad Energy. Dodal, že pokud se tok z Perského zálivu omezí, vyšší produkce přinese jen omezenou úlevu.
Dalším faktorem je Írán, který exportuje přibližně 1,6 milionu barelů denně, převážně do Číny. Pokud by tyto dodávky vypadly, odběratelé by museli hledat alternativní zdroje. To by zvýšilo tlak na ceny.
Vyšší ceny ropy se mohou rychle promítnout do cen pohonných hmot i dalších výrobků. Energetický šok by tak zasáhl domácnosti i firmy v době, kdy mnoho ekonomik stále čelí zvýšené inflaci. Vývoj v příštích dnech rozhodne, zda půjde o krátkodobý výkyv, nebo o delší období drahé energie.
