Americká Agentura pro ochranu životního prostředí zrušila klíčová omezení emisí oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Trumpova administrativa zároveň chce zabránit tomu, aby budoucí vlády podobná pravidla znovu zavedly. Krok má podle úřadu snížit náklady a usnadnit výstavbu nových zdrojů elektřiny.
EPA oznámila změny během setkání ministrů energetiky zemí G20 v Houstonu. Administrativa Donalda Trumpa tím pokračuje v demontáži klimatické politiky svého předchůdce Joe Bidena. Trumpův tým tvrdí, že dosavadní regulace brzdily výrobu energie a zvyšovaly náklady.
EPA chce omezit vlastní pravomoci
Úřad nejen ruší Bidenova pravidla pro emise elektráren, ale navrhl také zrušení zbývajících požadavků na emise skleníkových plynů v energetice. Tvrdí, že zákon o čistém ovzduší mu nedává pravomoc regulovat emise skleníkových plynů z tohoto sektoru.
The Trump administration rescinded carbon rules for power plants, the biggest industrial source of greenhouse gases in the country https://t.co/xGQO8xEDI3
— Bloomberg (@business) September 14, 2026
Šéf EPA Lee Zeldin změnu hájí tím, že Spojené státy potřebují rychle stavět nové zdroje elektřiny. Spotřeba podle administrativy prudce roste mimo jiné kvůli energeticky náročné infrastruktuře pro umělou inteligenci. „To znamená omezit byrokracii, abychom mohli stavět novou infrastrukturu pro výrobu elektřiny,“ řekl Zeldin.
Americký energetický sektor vytváří téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů v zemi. Po dopravě jde o druhý největší zdroj emisí. Loni navíc emise amerických elektráren podle vládních údajů vzrostly o čtyři procenta.
Bidenova pravidla měla během příštích desetiletí výrazně omezit emise oxidu uhličitého. Uhelné elektrárny a nové plynové zdroje by musely instalovat technologie pro zachycování emisí ještě před jejich vypuštěním do atmosféry. Takový požadavek zároveň zvyšoval konkurenceschopnost bezemisních zdrojů, například solární a větrné energie.
Spor se vede o peníze i zdraví
Trumpova administrativa tvrdí, že změny přinesou energetice výrazné úspory. Zeldin uvedl, že samotné zrušení části požadavků ušetří odvětví stovky milionů dolarů na přímých nákladech. EPA zároveň argumentuje tím, že širší rušení klimatických pravidel může snížit ceny energií.
Ekologické organizace ale upozorňují na opačnou stranu bilance. Podle nich přinese vyšší znečištění větší zdravotní i klimatické škody. Bidenova EPA odhadovala čistý přínos původních pravidel na stovky miliard dolarů a počítala také s omezením předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší.
Kritici současně odmítají způsob, jakým Trumpova administrativa posuzuje budoucí škody. „Je to jako kdyby vám pojišťovací agent řekl, že požár vašeho domu nic nestojí, protože přesnou hodnotu škody předem neznáte,“ uvedla právnička Dena Adler z Institute for Policy Integrity.
Administrativa naopak zdůrazňuje návrat uhlí. Náměstek ministra energetiky Kyle Haustveit řekl, že nová pravidla pomohou tomuto zdroji, jehož význam v USA dlouhodobě klesal kvůli levnějšímu zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům. „Prezident Trump ukončil válku proti krásnému, čistému uhlí,“ prohlásil.
Otázkou zůstává, zda se uhlí skutečně vrátí ve větším měřítku. Jeho podíl na americké výrobě elektřiny v posledních letech klesal a technologie jako solární energetika výrazně zlevnily. Navíc i po omezení federálních pravidel zůstávají energetické společnosti v některých státech pod tlakem místních emisních předpisů.
Krok EPA proto téměř jistě nekončí oznámením v Houstonu. Ekologické organizace očekávají soudní spory a část změn ještě projde veřejným připomínkováním. Spor o to, jak daleko může federální vláda zajít při regulaci emisí z elektráren, se tak znovu přesune k americkým soudům.
