Americká ekonomika v prosinci vytvořila jen nízký počet nových pracovních míst a potvrdila, že rok 2025 byl pro zaměstnanost mimořádně slabý. Přesto nezaměstnanost mírně klesla a mzdy rostly rychleji než inflace. Trh práce tak vysílá smíšené signály směrem k vládě i centrální bance.
Američtí zaměstnavatelé přidali v prosinci zhruba 50 tisíc pracovních míst. Jde o relativně nízký přírůstek, který uzavřel nejhorší rok pro trh práce od recese v době pandemie. Celkem vzniklo v roce 2025 přibližně 584 tisíc nových míst, což je výrazný propad oproti předchozímu roku. Tehdy ekonomika vytvořila zhruba dva miliony pracovních pozic.
Nezaměstnanost se v prosinci snížila na 4,4 procenta. Pomohl k tomu odchod části lidí z trhu práce i konec dočasných výpadků spojených s podzimním uzavřením federální vlády. Přesto šlo ještě v listopadu o nejvyšší hodnotu za poslední čtyři roky. Trh práce tak zůstává napjatý a citlivý na další výkyvy.
JUST IN: The U.S. economy added only 50,000 jobs in December and a meager 584,000 jobs in all of 2025. That’s the worst year for job gains outside of a recession since 2003. And nearly 85% of the job gains happened by April. There was little hiring the rest of the year.… pic.twitter.com/bTsUBYDkzy
— Heather Long (@byHeatherLong) January 9, 2026
Slabý růst, ale bez masových propouštění
Ekonomové upozorňují, že hlavním rysem roku 2025 nebyly masové výpovědi, ale spíš dlouhé zpomalení náborů. Firmy přijímaly nové lidi velmi opatrně a často jen nahrazovaly ty, kteří odešli. Průměrně vznikalo necelých 50 tisíc míst měsíčně, což je úroveň, která sotva stačí k udržení rovnováhy na trhu.
Propouštění přesto zůstalo relativně nízké. Počet oznámených výpovědí v prosinci klesl na nejnižší úroveň za posledních sedmnáct měsíců. To naznačuje, že firmy sice brzdí expanzi, ale zároveň si chtějí udržet stávající zaměstnance. Nejistota se tak projevuje spíš v náborové pauze než v otevřených škrtech.
Revize dat navíc ukázaly, že situace byla na podzim ještě slabší, než se původně zdálo. Říjnová čísla byla upravena tak, že ekonomika tehdy ve skutečnosti přišla o více než 170 tisíc míst. Významnou roli v tom sehrál odchod desetitisíců federálních zaměstnanců, kteří přijali nabídku odložené rezignace.
Kde se stále nabírá a kde práce mizí
V prosinci táhlo tvorbu pracovních míst hlavně zdravotnictví, sociální služby, restaurace a bary. Právě zdravotní sektor dlouhodobě profituje ze stárnutí populace a poptávky po péči. Naopak maloobchod a výroba hlásily úbytky pracovních míst, což odpovídá slabší spotřebitelské náladě i tlaku na marže.
Ekonomové varují, že závislost trhu práce na několika málo odvětvích zvyšuje zranitelnost celé ekonomiky. Pokud by došlo k výpadku ve zdravotnictví nebo službách, nemá zatím kdo jejich roli nahradit. Federální vláda navíc patřila v roce 2025 k největším zdrojům ztrát pracovních míst.
Mzdy rostou, Fed vyčkává
Jedním z pozitivních signálů je růst mezd. Průměrná hodinová mzda v prosinci meziročně vzrostla o 3,8 procenta a překonala inflaci. Zaměstnancům to přineslo alespoň částečnou úlevu po období růstu cen. Vyšší mzdy zároveň podporují spotřebu, která zůstává hlavním motorem ekonomiky.
Federální rezervní systém reagoval na slábnoucí trh práce sérií snížení úrokových sazeb na konci roku 2025. Centrální banka tím dala najevo, že se víc obává ochlazení zaměstnanosti než přetrvávající inflace. Mezi ekonomy ale nepanuje shoda, jak rychle a jak hluboko by měly sazby klesat.
Současná data podle analytiků spíš potvrzují vyčkávací strategii. Trh práce už zjevně nehraje ve prospěch uchazečů, ale zároveň se nepropadá do krize. Rok 2026 tak může přinést solidní hospodářský růst a zisky firem, i když zaměstnanost zůstane slabší. Pro Američany to znamená méně příležitostí ke změně práce, ale také menší riziko náhlého propouštění.
