Daniel Křetínský, český miliardář známý pro své strategické investice, podnikl další významný krok na německém trhu. Získal 20procentní podíl v ocelářském gigantu Thyssenkrupp.
Tento krok prošel jen těsnou většinou hlasů, přičemž proti se postavili vlivní ocelářští odboráři. Jaké důsledky bude mít tato transakce nejen pro samotnou firmu, ale i pro celý německý průmysl?
Křetínského investiční styl je dobře známý. Zaměřuje se na firmy, které jsou velké, tradiční, ale momentálně v obtížích. To mu umožňuje nákup za příznivou cenu. Tento model se ukázal jako velmi úspěšný v předchozích případech, kdy jeho holding EPH vydělal na německých hnědouhelných dolech. Nyní se Křetínský zaměřuje na ocelářský průmysl prostřednictvím Thyssenkrupp.
„Jsme přesvědčeni, že tento koncept společného podniku vytvoří pro společnost Thyssenkrupp Steel odolnější pozici,“ řekl Křetínský. „Vzhledem k tomu, že celé evropské ocelářství projde podobnou transformací jako energetický sektor, společně významně přispějeme k dekarbonizaci ocelářského průmyslu.“ Toto vyjádření zdůrazňuje Křetínského zaměření na dlouhodobé environmentální a ekonomické cíle.
Ende April hat Thyssenkrupp bekannt gegeben, dass ein Teil der Stahlsparte an die Holding EPCG des tschechischen Milliardärs Daniel Kretinsky verkauft werden soll. Heute demonstrieren Beschäftigte deshalb vor der Unternehmenszentrale in Essen. https://t.co/JsYEEaQWTb
— WDR aktuell (@WDRaktuell) May 23, 2024
Problémy s konkurenceschopností
Thyssenkrupp se stejně jako další evropské ocelářské společnosti potýká s tlakem na snižování emisí CO2 v souladu s evropským Green Dealem. Tato transformace přináší firmám zvýšené náklady a potřebu investic do nových technologií, aby zvládly konkurenci a dodržely přísné emisní standardy. „Naším cílem je budoucí koncepce, která povede k ekonomické nezávislosti a obchodnímu úspěchu společnosti Thyssenkrupp Steel, splní požadavky na ochranu klimatu, zabrání povinnému propouštění a bude široce akceptována,“ uvedl předseda představenstva Miguel López.
Je třeba také zohlednit, že evropský trh s ocelí čelí konkurenci z třetích zemí, kde neexistují tak přísné environmentální standardy. Evropská unie se proto připravuje na zavedení systému CBA. Má chránit evropské výrobce tím, že dovozci budou muset kupovat certifikáty na základě emisí obsažených ve zboží. Tento krok by mohl situaci zlepšit a stabilizovat pozici evropských ocelářů v globální konkurenci.
Kromě toho německá vláda a Evropská komise podporují dekarbonizaci výroby oceli prostřednictvím vodíkových technologií. Thyssenkrupp například získal dotaci ve výši dvou miliard eur na vodíkový projekt, který by měl přispět k ekologičtější výrobě. „V březnu byla v Duisburgu zahájena výstavba prvního závodu na přímou redukci vodíku se dvěma tavicími agregáty,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.
Zelená transformace?
Křetínského investice do Thyssenkrupp tedy představuje nejen obchodní příležitost, ale také příslib zelené transformace. „Spojení EPCG s Thyssenkrupp je nepochybně zajímavý obchod,“ řekl bývalý šéf Ocelářské unie Daniel Urban. „Firmy jsou pod tlakem dovozu z zemí mimo EU, kde jsou nižší náklady, takže šanci mají jen evropští výrobci s vyšší přidanou hodnotou jako Thyssenkrupp.“
Daniel Křetínský svými strategickými investicemi ukazuje, že je schopen čelit výzvám a příležitostem, které přináší měnící se ekonomické a environmentální podmínky. Jeho vstup do Thyssenkrupp je jen začátek ambiciózního plánu, jak se stát významným hráčem nejen v energetickém, ale i v ocelářském průmyslu. Tento krok může mít významné dopady nejen pro německý průmysl, ale i pro celou Evropu.
