KauzyFirma Johnson & Johnson musí ve státě New York zaplatit 230 milionů...

Firma Johnson & Johnson musí ve státě New York zaplatit 230 milionů dolarů. Urovná tím obvinění z podporování závislosti na opioidech

Reklama

Trvající krize ve státě New York týkající se závislosti na opioidech vyústila v soudní proces, který začne v úterý. Farmaceutický gigant Johnson & Johnson se ho však nezúčastní, jelikož státu vyplatil 230 milionů dolarů. Firma tím urovná obvinění, že touhu po opioidech u zákazníků dlouhodobě živila. Zároveň však nadále odmítá uznat jakékoli provinění. Uvedl to server BBC. Mezi opioidy patří jak volně dostupné léky na bolest, tak například heroin.

Kromě toho, že za údajné podporování závislosti na opioidech musí americká farmaceutická firma Johnson & Johnson zaplatit přes 200 milionů dolarů, měla by také přestat prodávat jisté léky. Zákaz by platil celonárodně a z prodeje by se stáhly především prášky na bolest, ale také další produkty související s opioidy. Firma by je pak nesměla ani žádným způsobem propagovat. I když vedení Johnson & Johnson přistoupilo k splacení požadované částky, odmítá nadále uznat vinu. Uhrazení pokuty mu pak umožní, aby se v úterý neúčastnilo soudu, kde se před státem New York musí bránit další společnosti a distributoři zmíněných nebezpečných látek.

Závazek gigantické farmaceutické firmy zaplatit pokutu je pak v souladu s předchozími dohodami. Vedení Johnson & Johnson totiž kvůli dřívějšímu urovnání obvinění z podporování prodeje opioidů přislíbilo uhradit 5 miliard dolarů. „Společnost Johnson & Johnson pomohla živit oheň, ale dnes se zavázala k opuštění byznysu s opioidy. Ne pouze v New Yorku, ale po celém státě,“ uvedla k případu generální prokurátorka New Yorku Letitia James. Společnost Johnson & Johnson na druhou stranu popsala, že veškeré její akce „související s prodejem a propagací důležitých léků proti bolesti na předpis byly vždy přiměřené a zodpovědné“.

Závislost na opioidech začíná u léků proti bolesti, skončit ale může u heroinu

Opioidy jsou drogy pocházející z opiového máku, které umožňují zablokovat nervové signály mezi mozkem a tělem. Používají se proto často jako legální léky na bolest, patří mezi ně například oxycodone nebo hydrocodone. Pokud na nich ale pacienti začnou být závislí, mohou se přesunout k ilegálním a nebezpečnějším drogám, jako je heroin. Podle Amerického centra pro kontrolu chorob a prevence na předávkování opioidy zemřelo ve Spojených státech amerických mezi lety 1999 a 2019 téměř půl milionů lidí.

Nejvyšší míru předávkování opioidovými látkami má pak ve Spojených státech amerických (USA) Západní Virginie. Podobné případy začaly v USA přibývat od počátku 21. století. Zmiňované léky na bolest se totiž od té doby více prodávaly jak v lékárnách, tak u doktorů, a to přesto, že jsou na předpis. Soudy s farmaceutickými firmami pak letos na jaře zahájil také stát Kalifornie nebo zmiňovaná Západní Virginie, kde v květnu odstartoval proces se třemi hlavními distributory opioidů na předpis.

Doporučujeme

Paramount může převzít Warner Bros. Obří spojení za 110 miliard dolarů dostalo zelenou

Jedna z největších mediálních transakcí v historii je těsně před dokončením. Paramount Skydance urovnal spory s americkými státy i hollywoodskými scenáristy a otevřel si cestu k převzetí Warner Bros Discovery za 110 miliard dolarů. Výměnou slíbil více filmů, větší produkci v USA a dohled nad nezávislostí zpravodajství.

Amazon nakoupí generátory za miliardy. Může získat i akcie Generacu

Amazon uzavřel dlouhodobou dohodu s americkou společností Generac na dodávky záložních generátorů pro svá datová centra. Jen první dodávky v letech 2027 a 2028 mají dosáhnout hodnoty přibližně 2,4 miliardy dolarů. Součástí spolupráce je také možnost, že technologický gigant získá akcie svého dodavatele.

McLaren investuje 500 milionů liber. Chystá své první SUV

Britská automobilka McLaren investuje 500 milionů liber do rozšíření výroby a vývoje ve Velké Británii. Součástí rozsáhlého plánu bude nová továrna, vlastní vývoj pohonných jednotek i rozšíření nabídky vozů. Značka zároveň chystá své vůbec první SUV.

Vylor uvede hybridní pšenici v roce 2027. Do roku 2040 čeká miliardové tržby

Nová semenářská společnost Vylor chce na konci roku 2027 uvést v Severní Americe vlastní hybridní pšenici. Firma očekává, že jí pšenice do roku 2035 přinese tržby 500 milionů dolarů a o pět let později už miliardu dolarů. Nová technologie má zároveň zvýšit výnosový potenciál a odolnost rostlin vůči suchu.

Anthropic a Accenture investují nejméně dvě miliardy dolarů do kontroly AI

Anthropic a Accenture výrazně posilují investice do bezpečnosti umělé inteligence. Během příštích pěti let chtějí každá vložit nejméně miliardu dolarů do systému nezávislého hodnocení pokročilých modelů. Specializovaní pracovníci budou působit přímo uvnitř Anthropicu a získají přístup srovnatelný s jeho zaměstnanci.

Mbappé po 20 letech opustil Nike. Se značkou On míří do fotbalu

Kylian Mbappé ukončil téměř dvacetiletou spolupráci s Nike a spojil se se švýcarskou značkou On. Pro rychle rostoucího výrobce sportovního vybavení jde o zásadní krok. Firma s francouzskou hvězdou vstupuje do fotbalu a první kopačky plánuje uvést v roce 2027.

Warren Buffett po více než 50 letech končí v čele Berkshire Hathaway

Warren Buffett po více než půlstoletí opouští funkci předsedy představenstva Berkshire Hathaway. Šestadevadesátiletý investor zůstane ve firmě jako emeritní předseda a člen správní rady. V čele společnosti ho vystřídá jeho syn Howard Buffett.

Brookfield kupuje Reliance Worldwide za téměř tři miliardy dolarů

Investiční skupina Brookfield se dohodla na převzetí výrobce instalatérských a topenářských řešení Reliance Worldwide. Nabídku podpořilo celé představenstvo společnosti, dokončení transakce však ještě vyžaduje souhlas akcionářů a příslušných úřadů.

Chevron chce rozšířit byznys s LNG

Americká energetická společnost Chevron plánuje dál rozšiřovat své aktivity v oblasti zemního plynu a LNG. Příležitosti vidí v Argentině, východním Středomoří, Austrálii i Africe a ráda by uzavřela také dohodu o dodávkách do Indie.

Británie zvažuje vstup do nové globální obranné banky vedené Kanadou

Britská vláda jedná o vstupu do nové mezinárodní obranné banky vedené Kanadou. Instituce má státům nabídnout levnější financování armádních projektů a pomoci zvýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Londýn přitom stejnou myšlenku ještě před několika týdny odmítal.

Primark začne doručovat objednávky až domů

Primark mění svůj dlouholetý přístup k internetovému prodeji. Britským zákazníkům začne doručovat objednávky přímo domů. Řetězec tím reaguje na měnící se nákupní zvyklosti i slabší prodeje na některých evropských trzích.

USA ruší limity emisí pro uhelné a plynové elektrárny

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí zrušila klíčová omezení emisí oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Trumpova administrativa zároveň chce zabránit tomu, aby budoucí vlády podobná pravidla znovu zavedly. Krok má podle úřadu snížit náklady a usnadnit výstavbu nových zdrojů elektřiny.

Kanada láká světové investory. Carney chce snížit závislost země na USA

Kanadský premiér Mark Carney hostí v Torontu více než stovku významných světových investorů, kterým chce představit příležitosti v energetice, těžbě, technologiích a infrastruktuře. Kanada se tak snaží přilákat nový kapitál v době vyhroceného obchodního konfliktu se Spojenými státy a postupně omezit svou ekonomickou závislost na největším obchodním partnerovi.

Starbucks investuje miliardu dolarů do proměny kaváren

Starbucks chce vrátit svým kavárnám pohodlnější a osobnější atmosféru. Do proměny až devíti tisíc provozoven v Severní Americe plánuje investovat přibližně miliardu dolarů. Přibudou pohodlnější křesla, koberce, knihovny i další místa k sezení.

CVC chce stáhnout Recordati z burzy. Proti obchodu za 10,7 miliardy eur se staví akcionáři

Plán na převzetí italské farmaceutické společnosti Recordati naráží na odpor části minoritních akcionářů. CVC Capital Partners a Groupe Bruxelles Lambert chtějí firmu oceněnou na 10,7 miliardy eur stáhnout z milánské burzy. Někteří investoři však cenu 51,29 eura za akcii považují za příliš nízkou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama