Americká centrální banka (Fed) ve středu rozhodla, že základní úrokové sazby ponechá v rozmezí 3,75 až 4 procent. Stalo se tak necelý týden před americkými volbami do Kongresu, v době přetrvávajících obav z vysoké inflace. Přestože americká ekonomika podle bankéřů vykazuje silný růst, ceny nadále rostou rychleji, než by si Fed přál. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, dva členové měnového výboru požadovali další zvýšení sazeb.
Fed tak přerušil zvyšování úrokových sazeb, ke kterému přistoupil v září poprvé po třech letech. Tehdy sazby zvýšil o čtvrt procentního bodu, aby omezil inflační tlaky.
Nyní se rozhodl vyčkat na další ekonomická data, která mají ukázat, zda bude nutné měnovou politiku znovu zpřísnit. Deset z dvanácti členů měnového výboru hlasovalo pro zachování současných sazeb, zatímco Lisa Cook a Beth Hammack prosazovaly jejich zvýšení na 4 až 4,25 procenta.
Breaking: The Fed held rates steady, but two officials dissented in favor of an increase. A December hike remains widely expected. https://t.co/X9B09r3a4R
— The Wall Street Journal (@WSJ) October 28, 2026
Ekonomika roste, ceny ale neklesají dostatečně rychle
Předseda Fedu Kevin Warsh po dvoudenním zasedání uvedl, že americká ekonomika zůstává odolná a roste. Zároveň však upozornil, že inflace je pro americké domácnosti stále příliš vysoká.
Centrální banka usiluje o návrat inflace ke dvěma procentům, skutečný růst cen však tento cíl převyšuje přibližně o jeden procentní bod.
Významnou roli hrají zejména drahé energie. Podle údajů amerického statistického úřadu vzrostly ceny pohonných hmot za posledních dvanáct měsíců o 34,2 procenta, přičemž jen v září zdražily o 9,1 procenta. Ceny energií jako celku meziročně stouply o 20,4 procenta.
K růstu nákladů přispívají vysoké ceny ropy, které ovlivňuje také válka s Íránem. Dalším faktorem jsou podle některých ekonomů americká dovozní cla.
Warsh přesto věří, že inflaci bude možné snížit bez výrazného zpomalení ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti.
Trump požaduje levnější úvěry
Rozhodnutí Fedu přichází několik dní před kongresovými volbami plánovanými na 3. listopadu. Inflace a životní náklady přitom patří k hlavním tématům předvolební kampaně.
Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje centrální banku za vysoké sazby a požaduje jejich snížení. Po zářijovém zvýšení dokonce prohlásil, že by americké úrokové sazby měly činit jedno procento nebo méně.
Warsh však odmítl, že by politické okolnosti ovlivnily středeční rozhodnutí. Podle něj se během dvoudenního jednání měnového výboru o nadcházejících volbách vůbec nediskutovalo.
Další zasedání Fedu se uskuteční 8. a 9. prosince. Do té doby budou bankéři sledovat především vývoj inflace, spotřebitelských výdajů a hospodářského růstu.
Finanční trhy podle agentury Reuters nadále počítají s možností dalšího zvýšení sazeb ještě letos. Pravděpodobnost prosincového zvýšení odhadovaly po středečním jednání přibližně na 80 procent.
