DopravaGlobální letecké společnosti předpovídají v roce 2023 návrat k ziskovosti

Globální letecké společnosti předpovídají v roce 2023 návrat k ziskovosti

Reklama

Globální letecký průmysl bude v příštím roce poprvé od roku 2019 opět ziskový. Po téměř dvou letech omezení kvůli pandemii covid-19 pokračuje oživení letecké dopravy, uvedla v úterý průmyslová asociace. Informovala o tom agentura Reuters či server Flight Global.

Letecké společnosti ztratily v letech 2020 a 2021 kvůli pandemii desítky miliard dolarů. Nicméně letecká doprava se už částečně zotavila a některá letiště se s tím jen těžko vyrovnávala.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) očekává v příštím roce čistý zisk tohoto odvětví ve výši 4,7 miliardy dolarů. Odhaduje, že budou odbaveny více než 4 miliardy cestujících. Dříve uvedla pouze to, že zisky budou v roce 2023 „na dosah“.

Pro rok 2022 IATA snížila svou předpověď ztrát v celém odvětví na 6,9 miliardy dolarů z původních 9,7 miliardy dolarů.

„Je to velký úspěch vzhledem k rozsahu finančních a ekonomických škod způsobených vládou uvalenými pandemickými omezeními,“ řekl generální ředitel IATA Willie Walsh, když komentoval předpokládaný návrat k zisku v roce 2023.

Spor aerolinek s letišti kvůli poplatkům

Bývalý šéf British Airways a IAG však varoval, že mnoho leteckých společností bude mít v příštím roce i nadále potíže. Jako důvody uvedl předpisy, vysoké náklady a nekonzistentní vládní politiku. Znovu otevřel dlouhotrvající slovní válku s letišti.

„Je velmi důležité, aby každý pochopil, jak křehké je oživení. Ano, zotavujeme se. Ano, dynamika se zlepšuje. Ano, očekáváme, že se to bude v roce 2023nadále zlepšovat,“ řekl Walsh na každoroční tiskové konferenci pro média.

„Ale marže, se kterými operujeme, jsou velmi malé. Nemůžeme tolerovat situaci, kdy se zejména letiště snaží podrazit letecké společnosti a jejich cestující výrazným zvýšením letištních poplatků. Na každém centu záleží.“

Letiště si stěžují, že nedostala státní podporu jako dopravci. Kvůli narušení cestování souvisejícím s pandemií ukázala prstem na letecké společnosti. Obchodní asociace letištního průmyslu nebyla okamžitě k dispozici k vyjádření, píše agentura Reuters.

Riziko poklesu

IATA věří, že celosvětová úroveň letecké dopravy se do roku 2024 vrátí na úroveň před covidem. V čele mají být Spojené státy a asijsko-pacifický region má podle odhadů „znatelně zaostávat“.

Asociace leteckého průmyslu zveřejnila svou nejnovější prognózu 6. prosince. V ní uvádí, že region Severní Ameriky – o kterém tvrdí, že bude ziskový již v roce 2022 – bude hlavním motorem ziskovosti v příštím roce. V regionech Evropy a Středního východu se očekávají malé zisky. Asijsko-pacifický trh zůstane vedle Latinské Ameriky a Afriky v červených číslech, uvádí server Flight Global.

Hlavní ekonomka IATA Marie Owens Thomsenová varovala, že riziko pro nejnovější prognózy v tomto sektoru zůstává „vychýlené směrem dolů“ a „klíčovou proměnnou“ bude Čína.

Peking začal uvolňovat striktní politiku nulového covidu. Už ve středu může oznámit 10 nových opatření k jejímu zmírnění. Pokud Čína neuvolní omezení, bude to mít vliv na ziskovost leteckých společností.

Dalším rizikem pro výhled na rok 2023 je, že některé ekonomiky upadnou do recese.

Doporučujeme

Amazon nakoupí generátory za miliardy. Může získat i akcie Generacu

Amazon uzavřel dlouhodobou dohodu s americkou společností Generac na dodávky záložních generátorů pro svá datová centra. Jen první dodávky v letech 2027 a 2028 mají dosáhnout hodnoty přibližně 2,4 miliardy dolarů. Součástí spolupráce je také možnost, že technologický gigant získá akcie svého dodavatele.

McLaren investuje 500 milionů liber. Chystá své první SUV

Britská automobilka McLaren investuje 500 milionů liber do rozšíření výroby a vývoje ve Velké Británii. Součástí rozsáhlého plánu bude nová továrna, vlastní vývoj pohonných jednotek i rozšíření nabídky vozů. Značka zároveň chystá své vůbec první SUV.

Vylor uvede hybridní pšenici v roce 2027. Do roku 2040 čeká miliardové tržby

Nová semenářská společnost Vylor chce na konci roku 2027 uvést v Severní Americe vlastní hybridní pšenici. Firma očekává, že jí pšenice do roku 2035 přinese tržby 500 milionů dolarů a o pět let později už miliardu dolarů. Nová technologie má zároveň zvýšit výnosový potenciál a odolnost rostlin vůči suchu.

Anthropic a Accenture investují nejméně dvě miliardy dolarů do kontroly AI

Anthropic a Accenture výrazně posilují investice do bezpečnosti umělé inteligence. Během příštích pěti let chtějí každá vložit nejméně miliardu dolarů do systému nezávislého hodnocení pokročilých modelů. Specializovaní pracovníci budou působit přímo uvnitř Anthropicu a získají přístup srovnatelný s jeho zaměstnanci.

Mbappé po 20 letech opustil Nike. Se značkou On míří do fotbalu

Kylian Mbappé ukončil téměř dvacetiletou spolupráci s Nike a spojil se se švýcarskou značkou On. Pro rychle rostoucího výrobce sportovního vybavení jde o zásadní krok. Firma s francouzskou hvězdou vstupuje do fotbalu a první kopačky plánuje uvést v roce 2027.

Warren Buffett po více než 50 letech končí v čele Berkshire Hathaway

Warren Buffett po více než půlstoletí opouští funkci předsedy představenstva Berkshire Hathaway. Šestadevadesátiletý investor zůstane ve firmě jako emeritní předseda a člen správní rady. V čele společnosti ho vystřídá jeho syn Howard Buffett.

Brookfield kupuje Reliance Worldwide za téměř tři miliardy dolarů

Investiční skupina Brookfield se dohodla na převzetí výrobce instalatérských a topenářských řešení Reliance Worldwide. Nabídku podpořilo celé představenstvo společnosti, dokončení transakce však ještě vyžaduje souhlas akcionářů a příslušných úřadů.

Chevron chce rozšířit byznys s LNG

Americká energetická společnost Chevron plánuje dál rozšiřovat své aktivity v oblasti zemního plynu a LNG. Příležitosti vidí v Argentině, východním Středomoří, Austrálii i Africe a ráda by uzavřela také dohodu o dodávkách do Indie.

Británie zvažuje vstup do nové globální obranné banky vedené Kanadou

Britská vláda jedná o vstupu do nové mezinárodní obranné banky vedené Kanadou. Instituce má státům nabídnout levnější financování armádních projektů a pomoci zvýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Londýn přitom stejnou myšlenku ještě před několika týdny odmítal.

Primark začne doručovat objednávky až domů

Primark mění svůj dlouholetý přístup k internetovému prodeji. Britským zákazníkům začne doručovat objednávky přímo domů. Řetězec tím reaguje na měnící se nákupní zvyklosti i slabší prodeje na některých evropských trzích.

USA ruší limity emisí pro uhelné a plynové elektrárny

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí zrušila klíčová omezení emisí oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Trumpova administrativa zároveň chce zabránit tomu, aby budoucí vlády podobná pravidla znovu zavedly. Krok má podle úřadu snížit náklady a usnadnit výstavbu nových zdrojů elektřiny.

Kanada láká světové investory. Carney chce snížit závislost země na USA

Kanadský premiér Mark Carney hostí v Torontu více než stovku významných světových investorů, kterým chce představit příležitosti v energetice, těžbě, technologiích a infrastruktuře. Kanada se tak snaží přilákat nový kapitál v době vyhroceného obchodního konfliktu se Spojenými státy a postupně omezit svou ekonomickou závislost na největším obchodním partnerovi.

Starbucks investuje miliardu dolarů do proměny kaváren

Starbucks chce vrátit svým kavárnám pohodlnější a osobnější atmosféru. Do proměny až devíti tisíc provozoven v Severní Americe plánuje investovat přibližně miliardu dolarů. Přibudou pohodlnější křesla, koberce, knihovny i další místa k sezení.

CVC chce stáhnout Recordati z burzy. Proti obchodu za 10,7 miliardy eur se staví akcionáři

Plán na převzetí italské farmaceutické společnosti Recordati naráží na odpor části minoritních akcionářů. CVC Capital Partners a Groupe Bruxelles Lambert chtějí firmu oceněnou na 10,7 miliardy eur stáhnout z milánské burzy. Někteří investoři však cenu 51,29 eura za akcii považují za příliš nízkou.

GSK zavře továrnu na vakcíny v Drážďanech. Ohroženo je 641 míst

Farmaceutická skupina GSK plánuje ukončit provoz svého závodu na výrobu vakcín v německých Drážďanech. Rozhodnutí ohrožuje 641 pracovních míst. Firma chce výrobu chřipkových vakcín soustředit do kanadského závodu a jako důvod uvádí klesající poptávku a nadbytečné výrobní kapacity.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama