Mexická vláda oznámila ve středu na svém Twitteru, že by měla tamní centrální banka do roku 2024 začít vydávat vlastní digitální měnu. Zprávu však nepotvrdil samotný úřad známý lokálně pod názvem Banxico. Podle příspěvku by mělo přijetí nových technologií v zemi zlepšit finanční inkluzi. Uvedl to server Al Jazeera.
Od roku 2024 by měla mít centrální banka Mexika vlastní digitální měnu. Ve středu to na svém oficiálním twitterovém účtu oznámila mexická vláda. Zprávu však nepotvrdila samotná banka, známá lokálně také jako Banxico.
V příspěvku vláda popsala, že „jsou podle ní nové technologie a nejnovější platební infrastruktura velice důležité jako další možnosti pro budoucí finanční inkluzi země“. Uvedl to server Al Jazeera.
Mexická centrální banka je však dle tamních zákonů na vládě nezávislá. Anonymní zdroj z vysokého postu v Banxico pak ve čtvrtek serveru Reuters popsal, že vládní oznámení se musí brát jako zatím neoficiální.
Zástupce guvernéra v Banxico Jonathan Heath ale na druhou stranu nedávno na konferenci organizované S&P uvedl, že by chtěl „národní digitální měnu zavést nejpozději do roku 2024.“
„Papírové peníze budeme mít jako převažující formu platby ještě hodně dlouho. Nechceme proto ale přijít ani o nové technologické výhody,“ dodal pak ještě podle serveru Coindesk.
Ve zprávě ze 17. prosince pak Banxico uvedlo, že „pracuje na výzkumu a rozvoji platformy zacílené na implementaci digitální měny.“ Úřad však neuvedl žádné bližší informace ohledně plánované časové osy.
Centrální banky po celém světě se začínají více zajímat o digitální národní měny zejména proto, že se obávají dopadu kryptoměn na vládní kontrolu monetární politiky. Jelikož jsou kryptoměny decentralizované, oslabují tím totiž vliv vlád.
Kryptoměny čelí kritice vlád kvůli jejich možnému zneužívání zločineckými organizacemi
Na rozvoji národních digitálních měn začalo kromě Mexika pracovat v Latinské Americe například také Peru nebo Brazílie.
„Úřady na mezinárodní úrovni na základě zájmu, které začaly virtuální měny vzbuzovat, rozpoznaly potřebu rozšířit zákonná platidla o digitální měny vydávané centrálními bankami,“ uvedla guvernérka Banxico Victoria Rodriguez Ceja na začátku prosince.
V červnu se pak proti neregulovaným kryptoměnám nepocházejících z centrální banky ohradil mexický ministr financí Arturo Herrera.
Podle něj se nedají považovat ani za zákonnou měnu, ani za měnu platnou v tamním současném právním a finančním systému.
Kvůli tomu, že jsou kryptoměny decentralizované, je totiž mohou využívat i kriminální organizace nebo kartely snažící se za digitálními měnami schovat špinavé peníze.
