Na summitu Africké unie řeší bezpečnost, covid-19 i palestinskou kritiku Izraele

V etiopské Addis Abebě dnes skončí dvoudenní summit Africké unie (AU), který je první osobní vrcholnou schůzkou afrických lídrů od počátku pandemie covidu-19 před dvěma lety. V sobotu na ní její účastníci odsoudili několik převratů, jež se na tomto kontinentě udály za poslední necelé dva roky a vyzvali k mobilizaci afrických zemí v boji proti koronaviru, zejména k rychlejšímu očkování proti covidu-19.

Na vrcholnou schůzku afrických zemí se dostalo ale také téma izraelsko-palestinského konfliktu. Sobotního jednání v etiopské metropoli se účastnil i předseda vlády palestinské autonomie Muhammad Ištajja, který vyzval Africkou unii, aby odebrala Izraeli pozorovatelský status v této organizaci.

„Izrael ho nikdy neměl dostat kvůli porušování mezinárodních dohod a režimu apartheidu, který uplatňuje vůči Palestincům,“ prohlásil Ištajja. Pozorovatelský status si podle něj Izrael v AU nezaslouží a měl by mu být odebrán. Status mu udělil loni v červenci Moussa Faki Mahamat, šéf Komise AU, která je výkonným orgánem Africké unie. Některé země tohoto společenství pěti desítek států s tímto rozhodnutím ale nesouhlasí. Pro jeho odebrání je zejména Jihoafrická republika, Alžírsko či Nigérie, napsala agentura Reuters. Naopak například Maroko či Kongo status Izraele podporují.

Izrael měl pozorovatelský status v předchůdci AU, jímž byla Organizace africké jednoty (OAJ), která zanikla v červenci 2002. Týž den oficiálně vznikla AU.

„Můžeme být pyšní na pokrok, který se nám podařil v důležitých projektech, jakým je například dohoda o volném obchodu afrického kontinentu (AfCFTA),“ řekl v sobotu senegalský prezident Macky Sall, který byl v úvodu summitu zvolen šéfem AU pro následující rok. Dohodu AfCFTA podepsaly v roce 2018 čtyři desítky afrických zemí a loni v lednu vstoupila v platnost.

Sall nicméně dodal, že před Afrikou stojí dál řada velkých problémů, zejména zajistit mír a bezpečnost, vypořádat se s terorismem, chránit životní prostředí a zdraví lidí a také rozvíjet ekonomiku a sociální služby.

Účastníci summitu vyjádřili rovněž naději, že se jim letos podaří zlepšit boj s covidem-19, a to i díky nové strategii nákupu vakcín i jejich výrobě v Africe. Tu připravilo africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) spolu s Africkou lékovou agenturou (AMA), vytvořenou loni na podzim. V Africe má zatím očkování proti covidu-19 jen něco přes 11 procent jejích obyvatel.

AU má 55 členů, z toho čtyři (Súdán, Guinea, Burkina Faso a Mali) mají nyní pozastavené členství kvůli ozbrojeným vzpourám a porušení ústavního pořádku. Ozbrojený konflikt zmítá například i částí pořadatelské Etiopie, jejíž vláda vede boj s povstalci na severu země.