Obyvatelé Číny se podle Financial Review a Financial Times předhánějí v nákupech zdravotnických potřeb. Lidé utrácejí za prostředky k detekci či léčbě covidu-19 kvůli hrozbě přeplnění nemocnic.
V Číně v posledních týdnech došlo k masivnímu nárůstu pozitivních případů na covid-19. U místního obyvatelstva propukla panika. Lidé utrácejí ve velkém za potřeby pro detekci či léčbu nemoci nakoupené v online obchodech, píše deník Financial Review.
Michael Huang, majitel soukromého fondu ve městě Chang-čou, například utratil 4000 čínských jüanů za dýchací přístroj a 1000 jüanů za kyslíkový přístroj pro svého 74letého otce několik hodin po oznámení přitvrzení pandemických restrikcí.
Fears of Covid exit wave in China drive ventilator and oxygen machine sales https://t.co/GRzyr3yRlN
— Financial Times (@FT) November 28, 2022
„Nemocnice budou nevyhnutelně čelit nedostatku lůžek,“ myslí si Huang. „Potřebuji se ujistit, že můj otec dostane ošetření doma, pokud by se ho nemohla ujmout pohotovost,“ vysvětli Huang.
Softwarový inženýr Jeffery Zhang z Nankingu utratil za dechový a kyslíkový přístroj více než 9000 jüanů. „Mnoho starých lidí zemře bez ohledu na to, kolik očkování prodělali,“ myslí si Zhang. „Nechci, aby moji rodiče byli jedni z nich.“ Proočkovanost v Číně mezi lidmi ve věku 60 let a více je přitom nedostatečná.
Podle analytiků je od 11. listopadu pozorovaný nárůst těchto nákupů znamením nedůvěry obyvatelů Číny ve zdravotnický systém. „Existuje rozšířený názor o zahlcení čínských nemocnic roznašeči viru, až Peking nakonec upustí od politiky nulového covidu,“ řekl člen Rady pro bezpečné vztahy v New Yorku Yanzhong Huang.
Úleva pro ekonomiku v nedohlednu
Politika nulového covidu je nástrojem Pekingu eliminovat vir na čistou nulu. Vedlejším efektem je ovšem poškozování druhé největší světové ekonomiky, potlačení průmyslové aktivity a rozbití dodavatelských řetězců.
Čínská ekonomika letos zrychlila o pouhá tři procenta. Situace v Číně hýbe akciemi také v New Yorku a na Tchaj-wanu. Investoři napjatě pozorují, zda administrativa čínského prezidenta Si Ťin-pchinga od tvrdých restrikcí upustí.
Některá opatření Peking skutečně zmírnil. Zkrátil karanténu cestovatelům ze zahraničí ze sedmi dnů na pět. Upustil rovněž od omezování sekundárních kontaktů, tedy lidí, kteří se setkali s kontakty blízkými infekční osobě.
Jakmile se však pandemická situace v Číně začala opět horšit, Peking upřednostnil tvrdá opatření. To podle deníku Financial Times vedlo k nečekaně rozsáhlým víkendovým protestům.
Andrew Gilholm, vedoucí analytik v záležitostech Číny u společnosti Control Risks, se domnívá, že Peking nemá možnost, jak z politiky nulového covidu hladce vystoupit.
„Místní úřady udělají určité ústupky a centrální vláda se bude dál soustředit na plány úlevy, ale nemohou riskovat náhlé upuštění od národní politiky v reakci na protestní tlak,“ řekl analytik.
To znamená jediné. Čínskou ekonomiku v dohledné době úleva nečeká.
