Americký prezident Donald Trump čelí tvrdé ráně od Nejvyššího soudu. Ten mu poměrem hlasů 6 ku 3 zakázal jednostranně uvalovat rozsáhlá cla na dovoz z téměř celého světa. Trump reagoval okamžitě. Oznámil nové plošné clo ve výši 10 procent na veškerý dovoz.
Rozhodnutí soudu označil za „směšné“ a „strašné“. Některé soudce veřejně napadl a prohlásil, že se za ně „absolutně stydí“. Podle něj jsou „nepatriotičtí a neloajální k naší ústavě“. Dodal, že má k dispozici „jiné cesty, četné jiné cesty“, jak v celní politice pokračovat.
Trump responded with fury to a Supreme Court ruling that he did not have the power to unilaterally set tariffs on imports, denigrating individual justices as he vowed to wield a more restrictive law to continue his global trade war https://t.co/uSWSWh9qCV pic.twitter.com/uwVeHZUoKI
— Reuters (@Reuters) February 21, 2026
Soud: Prezident překročil své pravomoci
Spor se týkal cel, která Trump vyhlásil loni na zboží z Mexika, Kanady, Číny a později z desítek dalších zemí. Bílý dům se opíral o zákon z roku 1977, který umožňuje regulovat obchod v době mimořádné situace. Prezident tvrdil, že má právo jednat bez souhlasu Kongresu.
Nejvyšší soud to odmítl. Předseda soudu John Roberts napsal, že pokud Kongres deleguje pravomoc uvalovat cla, činí tak „výslovně a s přísnými omezeními“. Připomněl také ústavu, podle níž má pravomoc vybírat daně a cla právě Kongres. Vláda podle něj sama přiznala, že prezident nemá „žádnou inherentní pravomoc uvalovat cla v době míru“.
Proti rozhodnutí hlasovali tři konzervativní soudci. Většinu však vytvořili tři liberální soudci spolu se dvěma, které do funkce jmenoval sám Trump.
Nové clo a další nejistota
Trump ještě v den verdiktu sáhl po jiném zákonu. Poprvé využil ustanovení, které umožňuje zavést clo až 15 procent na dobu 150 dnů. Zvolil desetiprocentní sazbu. Po uplynutí lhůty musí případné prodloužení schválit Kongres.
Ministr financí Scott Bessent uvedl, že soud prezidentovi sice „vzal páku“, zároveň mu ale ponechal možnost úplného embarga. „Vrátíme se na stejnou úroveň cel. Jen to bude méně přímé a trochu složitější,“ řekl.
Trhy nejprve reagovaly růstem. Index S&P 500 přidal zhruba 0,7 procenta. Analytici však varují před další vlnou nejistoty. „Přinese to nové období vysoké nejistoty ve světovém obchodě,“ uvedl ekonom Varg Folkman.
Rozhodnutí otevírá otázku vracení již vybraných cel. Podle dostupných údajů vláda vybrala nejméně 130 miliard dolarů. Řada firem už podala žaloby. Některé doufají, že dostanou peníze zpět, jiné varují před vleklými soudy a vysokými náklady.
Trump mezitím vzkázal, že refundace se bez právních bitev neobejdou a mohou trvat roky. Zároveň trvá na tom, že cla podporují investice a výrobu v USA. Obchodní partneři včetně Evropské unie, Británie či Indie nyní čekají, jak se americká strategie vyvine dál. Nejistota zůstává hlavním tématem globálního obchodu.
