Rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit rozsáhlé sankce proti Rusku vyvolalo ostrý spor mezi Washingtonem a Kyjevem a kritiku napříč americkou politickou scénou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že Spojené státy tím dávají Vladimiru Putinovi důvod pokračovat ve válce, a obává se dalších ústupků Moskvě. Proti kroku Bílého domu se postavili i někteří republikáni. Rusko naopak rozhodnutí vítá jako historický okamžik.
„Rozhodně to pomáhá jen Rusům,“ reagoval Zelenskyj na americké rozhodnutí pozastavit sankce, které měly vstoupit v platnost v následujících dnech. Podle ukrajinského prezidenta mohly nové postihy výrazně omezit příjmy Moskvy a zvýšit tlak na ukončení války.
Zelenskyj se navíc obává, že nejde o poslední ústupek Washingtonu. Po nedávné dohodě o dovozu ruské nafty a nynějším pozastavení sankcí podle něj mohou následovat další kroky, které Rusku ekonomicky uleví.
Jeho kritika přichází v době, kdy ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle Zelenského zasáhly páteční údery více než 15 zařízení na výrobu a přenos elektřiny. V několika regionech následovaly výpadky proudu.
„Rusko se snaží způsobit na Ukrajině blackout – těsně před zimou,“ varoval ukrajinský prezident. Podle ukrajinských úřadů si ruské útoky od pátku vyžádaly nejméně devět mrtvých a přibližně 60 zraněných.
US President Donald Trump waived new sanctions on Russia days before they were due, drawing condemnation from Ukrainian President Volodymyr Zelenskyy and European leaders. On October 10, Trump said it was "time for Ukraine to get a new president". https://t.co/WnlQEdd2jN
— Al Jazeera English (@AJEnglish) October 18, 2026
Trump čelí kritice i ve vlastní straně
Pozastavení sankcí vyvolalo odpor nejen mezi demokraty, ale také v řadách republikánů, kteří jinak Trumpa podporují.
Demokratický kongresman Don Beyer obvinil prezidenta z dalšího ústupku Putinovi a ze zrady ukrajinských partnerů. Podle něj Trump ignoruje vůli Kongresu, který sankční zákon schválil právě proto, aby Rusko potrestal za pokračující agresi.
Výhrady však zazněly i od Trumpových stranických kolegů. Republikánský senátor Ted Cruz označil rozhodnutí za chybu a upozornil, že existují jiné způsoby, jak snížit ceny pohonných hmot. Jeho texaský kolega John Cornyn ho označil za nezodpovědné.
Senátor Thom Tillis zašel ještě dál. Podle něj by Trump mohl přispět ke snížení cen energií ukončením války s Íránem, místo aby pomáhal ruskému prezidentovi.
Proti zmírnění tlaku na Moskvu se vyslovila také republikánská senátorka Darline Grahamová, sestra zesnulého Lindseyho Grahama, který byl hlavním zastáncem nového sankčního zákona.
„Osobně bych se rozhodla pokračovat v tlaku na Rusko. Protože Putinovi ani Rusku nevěřím,“ uvedla.
Rusko slaví, Trump argumentuje americkými zájmy
Spor odstartoval páteční exekutivní příkaz, kterým Trump pozastavil klíčové sankce a obchodní cla související s Ruskem. Opatření přitom Kongres schválil a prezident podepsal teprve v září.
Zákon známý jako Graham Act umožňoval uvalit až stoprocentní cla na zboží ze zemí, které patří mezi největší odběratele ruské ropy a plynu. Dopadl by tak především na Čínu a Indii. Součástí byly také sankce proti ruským představitelům, finančním institucím a tankerům takzvané stínové flotily.
Trump pozastavení opatření zdůvodnil národními zájmy Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že administrativa chce během šedesátidenní pauzy posoudit možné dopady sankcí na americkou a světovou ekonomiku.
Washington totiž čelí rostoucím cenám pohonných hmot, které souvisejí také s americko-izraelskou válkou proti Íránu. Před blížícími se kongresovými volbami představuje zdražování pro Trumpa výrazný politický problém.
Zatímco v USA rozhodnutí vyvolalo kritiku, v Moskvě se setkalo s nadšením. Ruský investiční vyslanec Kirill Dmitrijev ho označil za skutečně historický okamžik. Podle něj by nové sankce mohly prakticky zastavit ekonomickou spolupráci mezi Ruskem a Spojenými státy.
Vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem se dál zhoršují
Sankce nejsou jediným důvodem rostoucího napětí mezi oběma zeměmi. Ukrajina už dříve kritizovala americkou dohodu o dovozu ruské nafty, která má pomoci snížit ceny paliv ve Spojených státech. Zelenskyj upozornil, že podobné obchody mohou Rusku přinášet peníze využitelné k financování války.
Další spor vyvolalo omezení fungování satelitního systému Starlink, který ukrajinská armáda využívá mimo jiné při operacích dronů. Ukrajinci tvrdí, že nové rychlostní limity narušily některé vojenské mise a zkomplikovaly obranu proti ruským útokům.
Trump odmítá, že by Spojené státy systém záměrně zpomalovaly, stejně jako popírá ukrajinská obvinění z omezení sdílení zpravodajských informací.
Zelenskyj přesto očekává, že americká politika vůči Rusku bude dál měknout. Připomněl přitom zesnulého senátora Lindseyho Grahama, který patřil k nejvýraznějším zastáncům tvrdého postupu proti Moskvě.
Trumpovo rozhodnutí tak prohlubuje spor, který už dávno přesahuje samotné sankce. Zatímco Bílý dům zdůrazňuje ekonomické zájmy Spojených států, Kyjev se obává, že oslabování tlaku na Rusko povede k prodlužování války.
