Zástupci ropného a plynového průmyslu se v pondělí na Zoomu setkali s národní klimatickou poradkyní americké vlády Ginou McCarthy. Hovořili s ní o budoucí spolupráci na environmentální politice prezidenta Bidena. Uvedla to agentura Reuters. Detaily jednání nejsou zatím známé, společnosti se ale mají zaměřit především na redukci emisí methanu a skleníkových plynů. Ta napomůže plánované dekarbonizaci ekonomiky USA.
Prezident firmy American Petroleum Institute Mike Sommers při pondělním jednání zdůraznil, že ropa a plyn budou hrát v energetice i do budoucna důležitou roli. Připustil ale zároveň potřebu boje se změnou klimatu. „Jsme odhodlaní s Bílým domem spolupracovat na rozvoji efektivních politik, které napomůžou ke splnění cílů Pařížské dohody a podpoří čistější budoucnost,“ uvedl podle Al Jazeery. Vzhledem k činnosti minulé administrativy Donalda Trumpa se jedná o výraznou otočku smýšlení zástupců amerického průmyslu.
Odráží totiž také směr, kterým prezident Biden hodlá do budoucna tamní ekonomiku vést. Krátce po svém nástupu do úřadu totiž zastavil výstavbu mohutného ropovodu Keystone XL. Do září má také představit nové regulace na emise methanu unikajícího právě z ropného a plynného průmyslu. Do 22. dubna chce potom zveřejnit cíl plošné redukce emisí do roku 2030. Po znovu připojení k Pařížské dohodě totiž potřebuje vymyslet nový plán, jak její cíle dodržet.
Národní klimatická poradkyně Gina McCarthy se ve vyjednávání se zástupci průmyslu snaží upozorňovat na skutečné cíle vládního plánu. Ty totiž dle ní nezahrnují boj s ropnými a plynnými společnostmi v USA. Naopak propagují tvorbu nových pracovních míst a posílení americké manufaktury i celé ekonomiky. Součástí jednání na Zoomu pak byly obchodní skupiny jako API, American Gas Association či American Exploration and Production Council.
Pokud se státy a společnosti nebudou na boji s klimatem podílet, hrozí jim od USA i EU uhlíková daň
V pondělí také dle Reuters vyšla zpráva organizace Climate Action 100+. Ta ukázala, že světové společnosti produkující nejvíce emisí oxidu uhličitého ani zdaleka nesplňují požadavky Pařížské dohody. Pokud bychom o nich přemýšleli jako o státech, v žebříčku největších emitorů by se umístily za USA a Čínou. Žádná z těchto společností navíc podle vydané zprávy dosud nezveřejnila, jak přesně by do roku 2050 měla dosáhnout vyvážení vypouštěného a redukovaného oxidu uhličitého v atmosféře.
Nezodpovědnost některých firem i států by mohla omezit takzvaná uhlíková hraniční daň, v angličtině carbon border tax. O jejím zavedení v současnosti uvažují jak Spojené státy americké, tak Evropská unie (EU). Na importy ze zemí s nedostatečnými pravidly omezujícími klimatickou změnu by pak byla uvalena dodatečná cla. V EU se stále čeká na ratifikaci takového návrhu. Biden ale uhlíkovou daň rovnou začlenil do své tržní agendy v roce 2021.
