Březnová inflace ve Spojených státech zrychlila na 3,3 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Hlavní příčinou byl prudký růst cen energií po válečném otřesu na ropném trhu. Úleva navíc nemusí přijít rychle. Zatímco benzin zdražil okamžitě, další dopady se teprve začínají přelévat do širší ekonomiky.
Spotřebitelské ceny v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,9 procenta. To bylo v souladu s odhady, ale zároveň šlo o nejvyšší měsíční nárůst od roku 2022. V únoru přitom inflace činila 2,4 procenta a meziměsíční tempo bylo jen třetinové. Samotný benzin během března zdražil o 21,2 procenta a táhl vzhůru téměř tři čtvrtiny celkového meziměsíčního růstu cen. Na čerpacích stanicích se tak naplno ukázalo, jak rychle se geopolitický šok umí propsat do peněženek domácností.
Benzin zdražil hned, zbytek teprve přichází
V prvních číslech je nejvíc vidět energie. Jenže právě to je jen první vrstva problému. V ekonomice se ropný šok nikdy neprojeví naráz. Jedna část zdražení dopadne okamžitě, další přichází se zpožděním přes dopravu, služby, výrobu a běžné zboží. Proto také zaznívá varování, že i kdyby se situace na Blízkém východě rychle uklidnila, inflace může ještě několik měsíců růst.
Zatím to potvrzují i detaily březnové statistiky. Jádrová inflace, tedy ukazatel bez cen potravin a energií, se meziročně posunula jen z 2,5 na 2,6 procenta a meziměsíčně stoupla o 0,2 procenta. To naznačuje, že hlavní motor zdražování zatím neleží v celé ekonomice, ale hlavně v energetickém šoku. Ceny potravin dokonce v březnu o 0,2 procenta klesly. U letenek, dopravy nebo dalších běžných služeb se silnější dopad zatím neukázal v plné síle. Právě to ale může být jen otázka času.
Tvrdý zásah je vidět i na mzdách. Reálné hodinové výdělky po očištění o inflaci rostly v březnu už jen tempem 0,3 procenta. O měsíc dřív to bylo 1,3 procenta. Domácnosti tak rychle ztratily část ochranného polštáře, který jim v posledních letech pomáhal dražší zboží a služby lépe snášet. V praxi to znamená jednoduchou věc. Vyšší ceny energií ukusují z kupní síly rychleji, než ji dokážou mzdy dohánět.
Fed čeká těžké rozhodování
Do celé situace navíc vstupuje americká centrální banka v citlivý moment. Inflace se vzdálila od dvouprocentního cíle a další kroky Fedu teď budou pod mnohem větším drobnohledem. Na konci dubna, konkrétně 28. a 29. dubna, zasedne měnový výbor FOMC a bude řešit, zda ponechat sazby beze změny, nebo naznačit tvrdší tón. Současná čísla mu situaci rozhodně neusnadňují.
Zároveň ale platí, že obraz není úplně černobílý. Slabší jádrová inflace ukazuje, že nynější skok cen je zatím hlavně energetický. Pokud by příměří mezi USA a Íránem vydrželo a ceny ropy se začaly vracet níž, část tlaku by mohla polevit. „Vysoké číslo CPI nikoho nepřekvapí,“ zaznělo už před zveřejněním dat. A padlo i upozornění, že pokud se konflikt rychle uklidní a ropa zlevní, snížení sazeb nemusí být ze hry. Jenže právě tady zůstává největší otazník. Nejde jen o samotné příměří, ale o to, zda opravdu vydrží.
Americká ekonomika tak znovu stojí před nepříjemnou kombinací. Inflace už před válkou neklesala tak hladce, jak by si Fed přál, a teď se na ni nabalil další cenový šok. Hračky v březnu zdražily o 2,3 procenta, nářadí a hardware o 1,4 procenta a stejně o 1,4 procenta vzrostly i náklady na servis vozidel. Na těchto položkách je vidět, že problém neleží jen u benzinu. Vyšší ceny energií se vrství na starší inflační tlaky a vytvářejí směs, která může americké domácnosti tlačit ještě řadu dalších měsíců.
