Podíl čistě elektrických aut na nových registracích v Norsku loni vystřelil na 95,9 procenta a v prosinci se přiblížil 98 procentům. Trh zároveň vyrostl na rekordních zhruba 179 550 nových osobních aut, meziročně asi o 40 procent. Největší kus koláče si znovu ukrojila Tesla, která v zemi našla jeden z nejstabilnějších evropských přístavů.
Skoro úplné vytlačení benzinu a nafty z nových prodejů působí v Evropě jako z jiného světa. V Norsku se ale hraje dlouhá hra kombinací úlev pro elektrická auta a postupného zdražování spalovacích modelů, které tak ztrácejí smysl pro běžné zákazníky.
Sprint před vyšší daní
Konec roku přinesl nákupní horečku. Od 1. ledna 2026 se má u části elektromobilů zvednout daňové zatížení, a to až o částku odpovídající zhruba 5 000 dolarům na auto. „Závěrečný sprint ke konci roku byl historicky silný a není pochyb, že změna DPH od 1. ledna 2026 přiměla mnoho lidí pořídit si nové elektrické auto dřív,“ uvedl šéf norské registrace a statistik OFV Geir Inge Stokke.
Neplatí to pro všechny. Elektromobily do ceny 300 000 norských korun zůstávají od DPH osvobozené, což může znovu vytáhnout do popředí menší a levnější modely. Ford v Norsku zároveň přesměroval část aut původně určených jinam, aby stihl dodávky ještě před změnou pravidel. „Velmi rychle jsme přesměrovali část aut, která původně nebyla pro Norsko, aby se sem dostala dřív,“ řekl šéf Ford Norway Per Gunnar Berg.
Tesla drží pětinu trhu, posilují i čínské značky
Tesla zůstala nejprodávanější značkou už pátý rok v řadě a loni tvořila zhruba pětinu všech nových registrací. V absolutních číslech šlo o 34 285 nově registrovaných osobních vozů Tesla. Největší tahoun byl Model Y s 27 621 prvními registracemi.
Značka přitom v části Evropy čelí odporu zákazníků spojenému s politickými aktivitami Elona Muska, v Norsku ale dokázala růst. V žebříčku značek následovaly Volkswagen a Volvo.
Výrazně přidaly i vozy vyrobené v Číně. Jejich podíl na norském trhu stoupl na 13,7 procenta z předchozích 10,4 procenta a nejvíc z toho těžil BYD, který v zemi více než zdvojnásobil prodeje. Spalovací auta se v registracích objevovala jen okrajově, hlavně u specializovaných vozů pro handicapované, složky integrovaného záchranného systému a v malé míře u hybridů či sportovních aut.
Směr je jasný, protože kdo chce v Norsku prodávat ve velkém, sází na baterie. A kdo chce ještě chvíli prodávat benzin a naftu, musí si pro to najít opravdu dobrý důvod.
