Ropný trh se po měsících napětí začíná připravovat na opačný problém. Zatímco válka mezi Íránem a Spojenými státy vyvolala obavy z nedostatku surovin, nyní sílí očekávání, že trh může během příštího roku zaplavit přebytek. Naznačují to nové odhady energetických institucí i vývoj cen.
Válka v Perském zálivu výrazně zasáhla světový energetický trh. Omezené dodávky, komplikace v Hormuzském průlivu a růst cen pohonných hmot vedly k poklesu spotřeby v řadě zemí. Dopady konfliktu se tak neprojevily jen na straně nabídky, ale také na poptávce.
Nyní se však situace začíná obracet. Uzavření dohody mezi Spojenými státy a Íránem zvyšuje očekávání, že se do globálního obchodu postupně vrátí miliony barelů ropy, které během konfliktu chyběly. Právě tento návrat může změnit rovnováhu celého trhu.
From supply shock to oil glut: IEA flags scale of demand destruction caused by Iran war https://t.co/L6rDwNWb7k
— CNBC (@CNBC) June 17, 2026
Mezinárodní energetická agentura výrazně snížila svůj výhled růstu poptávky po ropě pro letošní rok. Důvodem jsou vyšší ceny energií i omezené dodávky ropných produktů během konfliktu.
Současně však očekává rychlý návrat produkce. Pokud se podaří obnovit provoz v Hormuzském průlivu a zruší se některá omezení na íránský export, světová nabídka ropy může během příštího roku výrazně vzrůst.
Podle odhadů by globální produkce mohla v roce 2027 překročit 110 milionů barelů denně. Spotřeba by přitom měla růst mnohem pomaleji. Energetická agentura proto varuje před vznikem významného přebytku nabídky.
Podobný scénář zmiňují i analytici Financial Times. Vedle Íránu mohou produkci rychle navyšovat také Spojené arabské emiráty. K tomu se přidávají nové těžební projekty ve Spojených státech, Brazílii nebo Guyaně, které mají na trh přivést další miliony barelů denně.
Na straně spotřeby se mezitím objevují nové překážky. Vyšší ceny energií během konfliktu urychlily některé trendy spojené s energetickou transformací. V Evropě například rostou prodeje elektromobilů a firmy i domácnosti hledají úspornější řešení.
Důležitou roli hraje také Čína. Druhá největší ekonomika světa během konfliktu výrazně omezila dovoz ropy. Analytici upozorňují, že nejde pouze o krátkodobou reakci na výpadky dodávek, ale také o známku slabší domácí poptávky.
Finanční trhy už na změnu nálady reagují. Cena ropy Brent se propadla pod hranici 80 dolarů za barel a pohybuje se poblíž nejnižších hodnot za poslední tři měsíce. Investoři sázejí na to, že obnovení exportu z regionu zvýší dostupnost suroviny a zmírní tlak na ceny.
Přesto nelze očekávat okamžitý návrat do normálu. Obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu může trvat měsíce a světové zásoby ropy zůstávají podle energetických expertů napjaté. Směr vývoje je ale stále zřetelnější. Trh, který ještě nedávno řešil nedostatek ropy, se začíná připravovat na možnost, že bude mít suroviny více, než dokáže spotřebovat.
