Americké technologické společnosti mají za sebou mimořádně nepříznivý měsíc. Index Nasdaq 100 během října ztratil přibližně 6,7 procenta své hodnoty a tržní kapitalizace jeho společností se podle odhadu snížila o více než dva biliony dolarů. Investory znepokojují především rostoucí výdaje na umělou inteligenci, slabší hospodářské výhledy některých technologických gigantů a nejistota, kdy se obrovské investice začnou skutečně vyplácet.
Říjen přinesl výrazný obrat nálady na amerických akciových trzích. Technologické společnosti, které v předchozích měsících těžily z nadšení kolem umělé inteligence, se dostaly pod silný prodejní tlak. Investoři začali důkladněji posuzovat, zda plánované výdaje na výpočetní infrastrukturu odpovídají očekávaným budoucím ziskům.
Index Nasdaq 100, který zahrnuje stovku největších nefinančních společností obchodovaných na burze Nasdaq, uzavřel měsíc se ztrátou přibližně 6,7 procenta. Širší index Nasdaq Composite odepsal 5,3 procenta a zaznamenal nejhorší měsíční výsledek od března 2025.
Výprodeje vyvrcholily v pátek 30. října. Nasdaq Composite během jediného dne oslabil o 2,9 procenta, zatímco index S&P 500 ztratil přibližně 1,8 procenta. Samotný Nasdaq 100 se propadl o 3,46 procenta.
Alphabet a Meta znepokojily investory rostoucími náklady
Jedním z hlavních důvodů propadu jsou vysoké investice do datových center a dalších technologií potřebných pro rozvoj umělé inteligence. Společnosti Alphabet, Meta Platforms a Amazon pokračují v rozšiřování infrastruktury, přestože načasování finanční návratnosti těchto projektů zůstává nejisté.
Akcie Alphabetu ve čtvrtek oslabily po zveřejnění hospodářských výsledků. Investory zklamaly především příjmy z vyhledávání, které sice meziročně vzrostly o 12 procent, ale zaostaly za očekáváním. Společnost zároveň vykázala výrazný odliv hotovosti související s rozsáhlými investicemi do umělé inteligence.
Meta mezitím oznámila plán získat kapitál v celkovém objemu až 97,5 miliardy dolarů. Financování zahrnuje nabídku běžných a konvertibilních prioritních akcií i program jejich dalšího postupného prodeje. Tento postup vyvolává obavy z možného rozředění podílů dosavadních akcionářů.
Analytici upozorňují, že rostoucí náklady na financování mohou návratnost investic do umělé inteligence dále komplikovat. Firmy totiž potřebují nejen výkonné čipy a servery, ale také dostatečné energetické kapacity a rozsáhlou infrastrukturu.
Intel se propadl téměř o 29 procent
Velkou pozornost přitáhl také americký výrobce čipů Intel. Jeho akcie v pátek ztratily 28,58 procenta, což představovalo nejprudší jednodenní propad od roku 1974.
Investory znepokojil především slabší výhled hospodaření na poslední čtvrtletí roku. Intel čelí problémům na trhu osobních počítačů, vysokým výrobním nákladům a rostoucí konkurenci. Přestože ve třetím čtvrtletí zvýšil tržby o 21 procent, očekávané výsledky na závěr roku zaostaly za odhady analytiků.
Výprodeje zasáhly také další výrobce polovodičů a společnosti spojené s výstavbou infrastruktury pro umělou inteligenci. Výrazně oslabily akcie AMD a pod tlak se dostala rovněž Nvidia, která patří mezi největší dodavatele čipů pro AI.
Situace přitom neznamená, že by poptávka po umělé inteligenci přestala růst. Microsoft nadále očekává silný rozvoj cloudových služeb a také Amazon hlásí rostoucí zájem o svou cloudovou platformu AWS.
Investoři však stále více rozlišují mezi rychlým růstem tržeb a skutečnou schopností technologických gigantů proměnit vysoké investice v dlouhodobý zisk. Právě obavy z nákladů a jejich návratnosti se staly jedním z hlavních témat říjnového obchodování.
