Manhattan měl po zavedení nové daně z luxusních druhých domovů zažít odliv bohatých kupců a ochlazení trhu. Zatím se ale děje spíš opak. Luxusní nemovitosti v New Yorku se dál prodávají a nejdražší část trhu ukazuje, že ultrabohatí kupci se vyšších nákladů nezalekli.
Obavy se spojovaly hlavně s takzvaným Mamdaniho efektem, tedy představou, že majetnější lidé začnou kvůli politice města a nové dani přesouvat peníze jinam. Realitní makléři, developeři i lobbisté varovali před slabší aktivitou, poklesem cen a tlakem na nové projekty. První čísla po zavedení daně ale podobný scénář nepotvrzují.
Luxusní byty se prodávají dál
V červnu se podle Olshan Realty podepsalo 126 smluv na byty za čtyři miliony dolarů a více. Ve stejném čtyřtýdenním období loni jich bylo 124. Rozdíl není ohromující, ale důležitý je směr: trh se nezastavil, i když část kupců mohla po schválení daně vyčkávat.
Silná zůstala hlavně nejvyšší patra trhu. Průměrná cena bytu na Manhattanu ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na zhruba 2,2 milionu dolarů a dostala se na druhou nejvyšší hodnotu v historii. V segmentu bytů za 10 až 20 milionů dolarů hlásí makléřské společnosti výrazný růst aktivity a u nemovitostí nad 20 milionů dolarů přibyly nové podpisy i vyšší nabídkové ceny.
Mezi červnovými obchody se objevily i opravdu velké transakce. CNBC zmiňuje například mezonetový penthouse za 80 milionů dolarů v nové rezidenční budově poblíž West Village, byt za 26 milionů v centru města nebo družstevní byt za 22 milionů dolarů na Upper East Side. To nejsou nákupy lidí, kteří by kvůli jedné nové dani rychle balili kufry.
Makléři vysvětlují odolnost trhu jednoduše: peněz je mezi kupci hodně. Pomáhají silné akciové trhy, vysoké bonusy na Wall Street, velké likviditní události po vstupu firem na burzu i přesuny majetku mezi generacemi. U mladších kupců se navíc častěji objevuje podpora rodičů, rodinných kanceláří nebo trustů.
Nedostatek nabídky tlačí na kupce
Nová daň se týká neprimárních rezidencí a oficiálně začala platit na začátku července. U části zájemců skutečně vyvolala krátké váhání, jenže jakmile se pravidla začala vyjasňovat, kupci se podle makléřů vrátili. Někteří navíc raději volí koupi hlavního bydlení místo druhého domova, aby se dopadu daně vyhnuli.
Důležitou roli hraje i nabídka. Luxusních bytů je málo a podle analytiků je zásoba na vrcholu trhu výrazně nižší než loni. To zvyšuje tlak na kupce, kteří nechtějí čekat, až se objeví další srovnatelná nemovitost. U výjimečných adres nejde jen o metry čtvereční, ale o prestiž, výhled, historii domu a pocit, že podobná příležitost se nemusí brzy opakovat.
Právě proto je luxusní Manhattan od zbytku realitního trhu tak odlišný. Zatímco běžní kupující řeší dostupnost bydlení, úroky a inflaci, nejbohatší klientela často platí v hotovosti a rozhoduje se podle jiných pravidel. Daň pro ni může být nepříjemná, ale zatím nevypadá jako částka, která by zásadně změnila rozhodování o nákupu.
Někteří analytici zároveň upozorňují, že na konečné hodnocení je brzy. Nová daň může přinést spory o oceňování, rezidenční status, družstevní domy i konkrétní výklady pravidel. Odhady příjmů se také liší: město počítá se stovkami milionů dolarů ročně, ale část expertů čeká nižší výnos než politické sliby.
Zatím však platí, že předpovědi rychlého útěku bohatých z New Yorku se nenaplnily. Luxusní trh na Manhattanu dál táhnou hotovostní kupci, nedostatek špičkových nemovitostí a víra, že New York zůstává dlouhodobě bezpečným místem pro uložení majetku. Nová daň může některé nákupy zkomplikovat, ale město, které nabízí byznys, kulturu, školy i prestižní adresy, pro ultrabohaté kupce zatím neztratilo lesk.
