České zemědělství čelí výrazně rozdílnému vývoji cen. Zatímco ceny mléka u zemědělských výrobců meziročně klesly o 27,3 procenta, čerstvá zelenina zdražila o 18,3 procenta. Celkové ceny zemědělských výrobců byly v září o 7,2 procenta nižší než před rokem, proti srpnu však vzrostly. Evropské zemědělství navíc dál počítá dopady mimořádně horkého a suchého léta na letošní úrodu.
Čeští zemědělci vstupují do závěru roku s rozdílným vývojem cen jednotlivých komodit. Nejnovější statistiky zveřejněné 16. října ukázaly, že ceny zemědělských výrobců v září meziměsíčně vzrostly o 3,2 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku ale zůstaly nižší o 7,2 procenta. Meziroční pokles tak v září pokračoval.
Největší rozdíly jsou patrné mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Ceny živočišných produktů meziročně klesly o 20 procent, zatímco rostlinná produkce zdražila o 3,2 procenta. Vývoj jednotlivých komodit se tak výrazně liší podle zaměření konkrétních zemědělských podniků.
Mléko a prasata zlevňují, zelenina výrazně zdražuje
Nejvýraznější meziroční pokles zaznamenalo mléko. Jeho ceny u zemědělských výrobců klesly o 27,3 procenta. Výrazně zlevnila také jatečná prasata, a to o 22,4 procenta. Ceny skotu byly nižší o 14,7 procenta a vejce zlevnila o 9,8 procenta. Výjimkou byla drůbež, jejíž ceny meziročně vzrostly o 3,3 procenta.
Zářijové meziměsíční srovnání ale přineslo u některých komodit růst. Ceny jatečných prasat stouply proti srpnu o 5,6 procenta a mléko zdražilo o 0,9 procenta. Samotný měsíční růst však zatím nemění výrazný meziroční pokles cen v živočišné výrobě.
Opačný vývoj nastal u některých rostlinných komodit. Čerstvá zelenina meziročně zdražila o 18,3 procenta a brambory o 11 procent. Ceny olejnin byly vyšší o 5,7 procenta. Naopak ovoce zlevnilo o 13,6 procenta a obiloviny o 1,1 procenta. V meziměsíčním srovnání obiloviny v září zdražily o 4,3 procenta a čerstvá zelenina o 3,9 procenta.
Vývoj cen zemědělských výrobců se přitom nemusí okamžitě promítnout do cen potravin v obchodech. Konečné maloobchodní ceny ovlivňují také náklady na zpracování, skladování, dopravu a distribuci.
Sucho snížilo očekávanou úrodu v Evropě
Dalším problémem je letošní mimořádně horké a suché léto. Nedostatek srážek a vysoké teploty zasáhly úrodu v rozsáhlých částech západní a střední Evropy. Zářijové evropské prognózy předpokládaly u sóji výnosy o 15 procent nižší než pětiletý průměr. U kukuřice na zrno šlo o pokles o osm procent, u brambor o sedm procent a u cukrové řepy o 11 procent.
Extrémní počasí zasáhlo také pastviny a produkci krmiv. Nižší množství trávy a pícnin snížilo dostupnost krmiv a v některých nejvíce postižených oblastech vedlo farmáře k omezení stád. Dopady sucha se tak neprojevují pouze ve sklizni polních plodin, ale také v živočišné výrobě.
Rozsah propadu očekávané produkce ilustruje také nová analýza, která porovnává červnové a zářijové prognózy evropské produkce obilovin. Odhadovaná sklizeň se během tohoto období snížila o 16,7 milionu tun. Hodnota tohoto rozdílu při tehdejších cenách představuje přibližně 3,2 miliardy eur. Největší propady odhadů zaznamenaly Francie, Maďarsko, Velká Británie, Německo a Španělsko.
Pokles evropské úrody však automaticky neznamená okamžité zdražení všech zemědělských komodit. Ceny ovlivňují také zásoby z předchozích období, zahraniční obchod, poptávka a situace na světových trzích.
Zářijová data tak ukazují výrazný rozdíl mezi jednotlivými částmi zemědělské výroby. Zatímco ceny živočišných produktů zůstávají meziročně výrazně níže, část rostlinné produkce zdražuje. Evropské zemědělství navíc dál řeší následky mimořádně suchého a horkého léta na letošní úrodu.
