AI euforie se valí přes burzy i veletrhy. V Las Vegas se na CES předváděly humanoidní roboty, chytré spotřebiče a nové čipy, zatímco část investorů varuje, že technologické akcie mohou být přepálené. I když člověk žádné „AI firmy“ vědomě nekupuje, v portfoliu je často má stejně.
Las Vegas bez strachu z prasknutí
Na největším technologickém veletrhu roku se umělá inteligence tvářila jako motor všeho. Po hale pochodovali humanoidi, objevovali se robotičtí psi, vedle toho zařízení pro každodenní použití, třeba lednice ovládané hlasem. V zákulisí šlo hlavně o to, kdo dodá výpočetní výkon. Nvidia, Intel, Qualcomm, Samsung nebo Amazon ukazovali, jak chtějí AI dostat do fabrik, domácností i do počítačů.
Debata o možné bublině se přesto mezi stánky neztrácela. Do datových center šly v roce 2025 investice přes 61 miliard dolarů a letos se čekají výdaje přes 500 miliard dolarů. Právě tempo výstavby datových center a hlad po energii živí obavy, že investice mohou předbíhat reálnou poptávku. Přesto se na veletrhu mluvilo spíš o tom, že jde o dlouhou hru. Šéf divize zařízení a služeb v Amazonu Panos Panay to shrnul bez okolků: „Jsme v úplně rané fázi toho, co je možné. Když slyším, že jsme v bublině… tohle není módní výstřelek. Nepřejde to.“
Část firem se snaží argument otočit: místo sázky jen na cloud chtějí posunout výpočty blíž k uživateli. Intel mluvil o čipech pro běžné zákazníky, které zlepší výkon notebooků, a Qualcomm zdůrazňoval, že jeho hlavní byznys stojí mimo bublinovou debatu, i když se firma do datových center rozšiřuje. Samsung stavěl na tom, že klíčové je, jestli AI přináší lidem skutečnou hodnotu.
Výrazný tah na branku ukázala i robotika. Boston Dynamics s Hyundai představily Atlas, humanoida pro průmyslové nasazení a vychystávání objednávek, s plánem prvních nasazení v nejbližších měsících a širším rozšířením u dalších zákazníků od roku 2027.
Jak se připravit, když trh zakolísá
Možný problém technologických akcií se snadno přelije do celého trhu. Důvěra je všechno, zaznívá v investičním světě často, a při výprodeji v jednom segmentu může přijít i „nákaza“ ostatních. Dopad se neprojeví jen v grafech, ale i v náladě firem a spotřebitelů, a tím pádem v ekonomice. A hlavně, expozici vůči technologickým gigantům má řada lidí, aniž by to tušila. I globální akciový indexový fond může znamenat velký podíl USA, technologických jmen a tedy i AI očekávání. U MSCI World tvoří USA výraznou část, přibližně 72 %.
Klíčová brzda proti panice je jednoduchá: ztráta se zrealizuje až prodejem. U dlouhodobých produktů, jako jsou penze, často dává smysl uvažovat v letech, ne v týdnech. Příliš rychlá změna strategie, zastavení příspěvků nebo chaotické přeskakování mezi fondy může zabetonovat ztráty ve špatný moment a ztížit návrat, až se trhy zvednou. U některých zaměstnaneckých penzí navíc funguje takzvaný lifestyling, tedy postupné přesouvání z akcií do konzervativnějších aktiv s blížícím se důchodem, což může část propadu ztlumit.
Na druhé straně, když jsou trhy blízko rekordů, láká vybrat zisky. U lidí blízko důchodu to někdy může dávat smysl, zvlášť když plánují převádět penzijní úspory do jistějších výplat. Pořád ale platí riziko, že po odchodu z trhu ceny ještě porostou.
Nejpevnější ochrana zůstává stará známá diverzifikace. Mít rezervu na tři až šest měsíců výdajů, nerozsázet vše na jeden příběh a držet investiční horizont alespoň pět let. Kdo chce snížit závislost na amerických technologických akciích, může zvažovat i globální akciové fondy bez USA. A pokud jde o „tlumiče“ při propadech, často se zmiňuje zlato nebo krátkodobé státní dluhopisy, případně fondy, které k nim dávají přístup. V portfoliu pak mohou pomoci i méně efektní sektory se stabilnějšími příjmy, jako pojišťovny, utility, potravináři, výrobci spotřebního zboží nebo telekomunikace.
Bubliny se poznávají nejlíp až zpětně. Praktická obrana proto není v hádání dne prasknutí, ale v tom, aby případný pád nebolel víc, než je nutné.
