Bývalý šéf německé platební společnosti Wirecard má jít před soud. Byl obviněn z největšího podvodu v německé historii. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.
Markus Braun předsedal společnosti v době jejího raketového vzestupu na cestě od skromných začátků k jedné z největších německých bankovních firem.
Finančníci a politici byli oslněni úspěchem Wirecard až do jejího velkolepého kolapsu. Dějištěm pátečního procesu je přísně střežená soudní síň ve věznici Stadelheim v Mnichově.
Three former Wirecard executives have gone on trial in Germany for fraud. https://t.co/0MZPZy58LV
— euronews (@euronews) December 8, 2022
Markus Braun, který byl generálním ředitelem společnosti Wirecard, je držen ve vyšetřovací vazbě a podle BBC popírá jakékoli pochybení.
Před soudem stojí i další dva bývalí manažeři. Oliver Bellenhaus byl vedoucím dubajské pobočky Wirecard, zatímco Stephan von Erffa měl na starosti účetnictví. V případě odsouzení jim podle agentury Reuters hrozí až 15 let vězení.
Soudní síň pro teroristy
Soudní síň se stropem odolným proti bombám byla navržena pro procesy s podezřelými z terorismu nebo členů mafie. Leží 5 m pod zemí. Dramatické prostředí, které se pravděpodobně hodí pro případ, který otřásl německým finančním a politickým establishmentem.
Jeden muž, který nebude přítomen, je bývalý provozní ředitel Wirecard. Když se v červnu 2020 objevil rozsah skandálu kolem platebního gigantu, Jan Marsalek zmizel.
Předpokládá se, že před odletem do Běloruska soukromým tryskáčem uprchl na letiště jižně od Vídně. Nejnovější zprávy ho umisťují do Ruska, ačkoli vláda v Moskvě odmítla obvinění, že navázal úzké vztahy s jejími bezpečnostními službami.
Vzestup a pád Wirecard
Wirecard byla uvedena na trh v roce 1999 na předměstí Mnichova. Společnost zpracovávala online platby kreditními kartami, zejména pro stránky s pornografií a hazardními hrami. Pak expandovala do bankovnictví, vydávání kreditních a platebních karet. Ve světě, kde se bezhotovostní platby stávaly králemi, měla Wirecard perfektní pozici k tomu, aby dominovala na trhu.
V roce 2005 byla kótována na frankfurtské burze cenných papírů a v roce 2018 se připojila k indexu Dax 30 předních německých blue-chip společností. Její akcie vyletěly na 140 EUR a její hodnota dosáhla 24 miliard EUR. Vytlačila Commerzbank v německém blue-chip indexu DAX a v jednu chvíli měla hodnotu 28 miliard dolarů.
Její zánik uvedl do rozpaků německý establishment a pod drobnohled postavil politiky, kteří firmu podporovali, a regulátory, kterým trvalo roky, než ji prošetřili.
Místo Wirecard byli vyšetřováni novináři
Jednalo se o velký německý úspěch a Angela Merkelová, která byla v té době kancléřkou, dokonce lobovala za Wirecard během návštěvy v roce 2019 v Číně, kde společnost chtěla koupit firmu.
V zákulisí však nebylo všechno v pořádku. Ve Financial Times se již objevily zprávy zpochybňující čísla Wirecard. V roce 2016 pak neznámá výzkumná firma vznesla obvinění spojující Wirecard s praním špinavých peněz a podvodem.
Wirecard odvrátila obvinění investorů a novinářů a německé finanční úřady společnost podpořily.
Na začátku roku 2019 společnost odmítla jako pomlouvačné zprávu FT, že její šéfové zfalšovali a antidatovali smlouvy. Uniklé dokumenty brzy odhalily účetní problémy v asijských provozech Wirecard, ale společnost obvinila spekulanty.
Namísto vyšetřování Wirecard se německý finanční regulátor BaFin rozhodl prošetřit novináře a zakázal investorům prodej nakrátko.
Téměř dvě miliardy chybějící v rozvaze nikdy neexistovaly
V roce 2020 se vše zhroutilo. Společnost Wirecard vyhlásila platební neschopnost poté, co byla nucena přiznat, že na jejích účtech chybějících 1,9 miliardy eur pravděpodobně nikdy neexistovalo.
Dvě filipínské banky, které měly peníze držet, uvedly, že nebyly klienty Wirecard. Společnost poté požádala o ochranu před věřiteli v případě platební neschopnosti. Situace kolem miláčka německého technologického sektoru se podle slov regulátora stala katastrofou a ostudou.
Žalobci obvinili Markuse Brauna z podepisování finančních zpráv, o kterých věděl, že jsou nepřesné. Řekli, že Wirecard měl falešné dokumenty, aby ukázal, že má peníze, které ve skutečnosti nikdy neměl.
Očekává se, že soud potrvá do roku 2024. Mezi těmi, kdo jej pozorně sledují, bude mnoho lidí, kteří přišli o velké částky, jež investovali do mnichovské společnosti. Ta věřitelům dluží téměř 4 miliardy dolarů.
