Evropské země by měly zdvojnásobit své výdaje na obranu kvůli ruské agresi na Ukrajině, řekl v pondělí estonský ministr zahraničí. Dodal, že jeho vlastní země plánuje zvýšit národní výdaje na obranu na 3 % HDP. Informovala o tom agentura Reuters či server Al Arabiya News.
Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu se vyjádřil v rozhovoru pro agenturu Reuters během cesty do Kyjeva. Tu podstoupil společně se šesti dalšími ministry zahraničí. Návštěva měla ukázat podporu Kyjevu, který se potýká s výpadky elektřiny po vlně útoků drony a raketami ze strany Ruska.
„Rádi bychom viděli, jak evropské země zdvojnásobí své obranné výdaje v době války na Ukrajině a po válce. My se chystáme utratit 3 % našeho HDP na národní obranu,“ řekl.
European countries should double their defense expenditure because of #Russia’s war in #Ukraine, #Estonia’s foreign minister says, adding that his own country plans to raise national defense spending to 3 percent of GDP.https://t.co/1Yxl3zCYgg
— Al Arabiya English (@AlArabiya_Eng) November 29, 2022
Spojenci NATO navyšují výdaje na obranu již od invaze Ruska na Ukrajinu
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že země ve vojenské alianci, jejímž členem je i Estonsko, se mohou rozhodnout vynaložit na obranu více, než je jejich současný cíl 2 % národní produkce.
„Očekávám, že tak či onak, i když možná ta 2 % budou zachována, budou zachována spíše jako určitá spodní hranice než strop pro výdaje na obranu,“ prohlásil během své návštěvy ve Španělsku.
V reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se lídři NATO zavázali zvrátit trend klesajících rozpočtů na obranu. Spojenci souhlasili s tím, že od roku 2024 budou na obranu vydávat alespoň 2 % ekonomické produkce.
Mnoho spojenců NATO již zvýšilo své vojenské výdaje od únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Navýšení podpory Ukrajině
Ukrajina, která není členem NATO, ale požádala o vstup do aliance, stále více volá po podpoře svých západních spojenců. Rusko totiž zvyšuje frekvenci a počet raketových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Reinsalu se nechal slyšet, že 27členná Evropská unie by také měla zvýšit úroveň finančních prostředků, které vyčleňuje na vojenskou podporu Ukrajině.
„Evropská unie vojensky podpořila Ukrajinu dohromady zhruba 0,2 % svého HDP. Pokud dosáhneme 1 %, bude to znamenat velkou změnu v průběhu války,“ cituje ministra server Al Arabiya News.
Ukrajinský premiér Denys Shmyhal na Twitteru napsal, že pondělní cesta estonského ministra a šesti dalších zahrnovala diskusi o zpřísnění sankcí EU vůči Rusku, obnově ukrajinské energetické infrastruktury, finanční podpoře a „euroatlantických aspiracích Ukrajiny“.
