Dle středečního vyjádření Mezinárodního měnového fondu (IMF) zhoršila světová pandemie ekonomické nerovnosti. Proto vládám svých členských států doporučil, aby dočasně zvedly daně bohatým lidem. Peníze by pak mohly využít na srovnání příležitostí. Uvedlo to BBC. Současně IMF oznámil kroky, které by vedly i k rovnějšímu postavení států v mezinárodním prostředí.
Zvednutí daně z jmění, investic či majetku bohatých by však nemohly státy udržovat trvale. Dotyční plátci by si totiž našli způsob, jak si státem nenechat větší částky „sebrat“. Také proto IMF vlády upozorňuje, že je třeba kromě zavedení nových politik hledat kompromisy. Napřed by se tak mohly zvednou dědické daně či ty z nemovitých věcí. „Existující nerovnosti zhoršily dopady pandemie, koronavirus zase na oplátku zvýšil nerovnosti. To by ale mohlo způsobit nebezpečnou smyčku,“ varoval před různým postavení ředitel finančního oddělení IMF Vitor Gaspar.
Kromě zvýšení daní bohatých, kvůli závažným ekonomickým nerovnostem, však mezinárodní organizace zvažují také zavedení minimální globální daně. Diskusi na toto téma rozpoutalo především nedávné rozhodnutí Bidenovy administrativy. Ta se rozhodla nový plán na podporu americké infrastruktury financovat zvýšením korporátní daně. Problémem jsou však daňové ráje, kam by následně firmy mohly své zisky posílat a placení daní se tím vyhnout.
Ministryně financí USA Janet Yellen proto také dle CNN na začátku tohoto týdne oznámila, že bude za globální minimální korporátní daň bojovat. Zaručila by tím totiž placení daní velkých společností. Daňová sazba by pak mohla činit 21 procent, což je ale o téměř 10 procent více než dosud navrhovala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Objevuje se tedy otázka, zda se vůbec 140 států světa dokáže na podobě globální daně domluvit. Blížící se kompromis však nedávno potvrdil jak italský, tak francouzský ministr financí.
Vyšší daně nestačí. IMF chce bojovat i s nerovností mezi státy
Vyrovnat se ale IMF snaží nejen ekonomické podmínky uvnitř státu, ale i mezi nimi. Šéfka fondu Kristalina Georgieva na virtuální konferenci, pořádané společně se Světovou bankou, upozornila, že světová ekonomika sice vidí „světlo na konci tunelu“, vyhráno však nemá. Představila proto projekt Global Policy Agenda, který se má zaměřit na férové rozdělení vakcín, obnovu ekonomik a udržitelnou budoucnost. Podle ní by se měly přebytečné vakcíny vždy převážet do chudších států.
„Vakcínová politika je ekonomická politika,“ zdůraznila podle Al Jazeera Georgieva. Kvůli zvyšujícím se nerovnostem předložila také návrh na rozšíření států dostávajících od fondu finanční podporu. Pomáhat by se nyní dle ní mělo také středně výdělečným státům, nejen těm nejchudším. Pandemií totiž mohou být silně zasaženy i relativně ekonomicky stabilní státy, které jsou však závislé na turismu nebo si s sebou nesou trvale vysoké dluhy.
Hlavní tvář IMF proto navrhla rozšíření toho, co si vlády představují pod pojmem „zranitelný“. Díky této změně by pak projekt Poverty Reduction and Growth Trust (PRGT) vedený pod IMF mohl financovat i jiné než jen nejchudší státy. Státy organizace G20 také ve středu podpořily rozšíření IMF nouzových rezerv Special Drawing Rights o 650 miliard dolarů. Tyto peníze pak bohatší státy IMF půjčí PRGT projektu, aby mohl při pomoci zahrnout více států. Změny by podle Reuters mohl fond dojednat v polovině června.
