Británie míří do nejtěžšího rozpočtu za poslední roky. Rachel Reeves bojuje o politické přežití, důvěru trhů i voličů. Plány jí spadly pod stůl jen pár dní před představením, uvnitř strany sílí napětí a státní finance potřebují desítky miliard. Z chystaného uklidnění se stal boj o autoritu.
Labour čekal klidný finiš před rozpočtem, ale premiér Keir Starmer zachytil signály o pokusu o jeho svržení. Reeves mezitím dostala zprávu, že rozpočtový výhled není tak hrozivý, jak se bála, a cítila krátkou úlevu. Výsledkem ale byl chaos. Oba politici zahodili dosavadní plán a během pár dní se ocitli v největší politické krizi od voleb.
Reeves teď musí hledat až třicet miliard liber, aby zacelila díry ve veřejných financích a dodržela vlastní pravidla. Najít takovou částku bez zvýšení daní, ke kterým se strana zavázala, připomíná nemožnou rovnici. Jednotlivé kroky musí zároveň uklidnit dluhopisové investory, přesvědčit veřejnost a nepopudit nespokojené poslance, kteří volají po výraznějším sociálním programu.
Trhy chtějí jistotu, poslanci sliby
Reeves ještě před obratem slibovala trhům železnou disciplínu a větší rezervu pro krizové časy. Naznačovala ochotu sáhnout na příjmy pracujících, i kdyby to bolelo. Když ale narazila na odpor Labour, musela cuknout. Výsledkem byl prudký obrat na dluhopisových trzích, které smazaly polovinu svých nedávných zisků.
Napětí přichází ve chvíli, kdy investoři sledují politická rizika po celém světě. Francie se hádá o rozpočet, japonské trhy kolísají kvůli chystanému stimulu a i americké dluhopisy ztrácejí status nedotknutelného bezpečí. Británie si podobnou trhlinu nemůže dovolit, zvlášť když ji stále pronásleduje dědictví kolapsu rozpočtu Liz Truss.
Škrty bolí, malé daně nestačí
Reeves sice velké daně nezvedne, ale bude potřebovat spoustu malých. Odborníci varují, že série drobných zásahů bývá politicky nevděčná a ekonomicky méně účinná než jedno velké rozhodnutí. Bývalý poradce Georgea Osborna připomněl rozpočet z roku 2012, kdy se po tlaku zájmových skupin rozpadla celá konstrukce. Podobná situace hrozí i teď.
Problém je i to, že sliby o zásadním restartu ekonomiky se zatím nehýbou. Velké infrastrukturní projekty stojí, plán na 1,5 milionu nových domů se opožďuje a produktivita zůstává nízká. Reeves navíc musí pokrýt další výdaje, jako je případné zrušení dvoudětného limitu dávek nebo snížení energetické DPH. To vše rozpočet dál natahuje.
Reeves věří, že pokud rozpočet postaví na stabilních pravidlech a sníží inflaci u cen, které má vláda pod kontrolou, uvolní tím prostor pro snížení sazeb centrální bankou. Investoři zatím drží optimismus. „Trhy jsou odhodlané věřit, že to zvládne,“ zaznívá z londýnských fondů. Nikdo však netuší, jak přesně toho dosáhne.
Britská politika je v neklidu, Labour padá v průzkumech a země se rozkročuje k populistickým okrajům. Rozpočet na konci listopadu tak rozhodne víc než jen o číslech. Buď vrátí Reeves autoritu, nebo potvrdí, že se vláda začíná rozpadat dřív, než stačila začít.
