Donald Trump při cestě do Pekingu obhajoval nákupy americké zemědělské půdy čínskými investory. Tvrdí, že jejich omezení by mohlo srazit ceny pozemků a poškodit farmáře. Ještě nedávno přitom jeho administrativa prosazovala tvrdší postup proti čínskému vlastnictví půdy.
Téma dopadá na citlivé místo amerického venkova. Farmáři řeší slabé ceny komodit, drahá hnojiva, nejistý obchod s Čínou a tlak na vývoz. Trumpova slova proto rychle narazila na odpor části zákonodárců i bezpečnostních jestřábů.
Obrat, který zaskočil i vlastní tábor
Trump mluvil o čínských nákupech půdy v rozhovoru s moderátorem Seanem Hannitym. Na dotaz k čínským občanům kupujícím farmářskou půdu a pozemky u vojenských zařízení varoval před dopadem zákazu na ceny. „Chcete vidět, jak ceny farem spadnou, chcete vidět, jak farmáři přijdou o hodně peněz? Prostě to z toho trhu vyndejte,“ řekl.
Jeho vyjádření působí jako ostrý obrat proti linii, kterou Bílý dům prosazoval v předchozím roce. V červenci 2025 ministerstvo zemědělství představilo plán národní bezpečnosti farem. Ten měl omezit budoucí čínské nákupy zemědělské půdy a vynutit odprodej části už vlastněných pozemků.
Trump letos podepsal také bezpečnostní memorandum zaměřené na investice zahraničních protivníků, včetně Číny, do odvětví spojených se zemědělstvím a potravinami. Nová slova z Pekingu proto otevřela otázku, zda administrativa mění směr, nebo jen reaguje na obavy farmářů z propadu hodnoty půdy.
Čínský podíl je malý, strach zůstává
Čísla ukazují složitější obraz. Zahraniční subjekty vlastnily v USA v roce 2024 zhruba 18,6 milionu hektarů zemědělské půdy. To odpovídá asi 3,6 procenta celkové americké zemědělské půdy. Čínští investoři drželi přibližně 100 tisíc hektarů, tedy 0,02 procenta veškeré americké farmářské půdy.
Podíl Číny je malý i v rámci zahraničního vlastnictví. Tvoří necelé jedno procento půdy držené zahraničními subjekty. Větší podíl mají Kanada, Nizozemsko, Německo, Itálie nebo Spojené království. Přesto se právě čínské nákupy staly politicky nejvýbušnějším tématem.
Důvodem nejsou jen hektary. Největší pozornost budí pozemky poblíž vojenských základen a kritické infrastruktury. Tam se ekonomická debata rychle mění v bezpečnostní. Část analytiků ale upozorňuje, že plošný zákaz může narážet na ochranu vlastnických práv i na pravidla běžných investic.
Kongres mezitím řeší nový návrh zákona. Má zavřít mezery, které podle jeho předkladatelů umožňují zahraničním protivníkům nakupovat americkou půdu a nemovitosti u citlivých míst. Návrh podporují republikáni i demokraté. Republikán John Moolenaar k tomu uvedl: „Potravinová bezpečnost je národní bezpečnost a nemůžeme dovolit zahraničním protivníkům, jako je Čína, aby skupovali americkou zemědělskou půdu poblíž našich nejcitlivějších vojenských a kritických infrastrukturních míst.“
Omezení mezitím zavádějí i jednotlivé státy. Desítky z nich už mají zákony, které nějakým způsobem omezují zahraniční vlastnictví nebo investice do soukromé zemědělské půdy. V posledních letech přibývají další kroky, například v Utahu, kde guvernér Spencer Cox podepsal rozšíření dřívějších restrikcí.
Trump se tak ocitl mezi dvěma tlaky. Na jedné straně stojí farmáři, pro které je hodnota půdy zásadní součástí majetku. Na druhé straně zákonodárci varující před bezpečnostními riziky a čínským vlivem. Čínský podíl na americké půdě je podle dostupných čísel velmi malý, ale politicky už dávno přerostl svou velikost.
