Uzavření Hormuzského průlivu už nedopadá jen na ropu a benzin. Čím dál silněji zasahuje i zemědělství, protože blokuje klíčové dodávky hnojiv v citlivé části sezony. První tlak už je vidět na cenách vstupů pro farmáře a další vlna se může s odstupem přelít i do obchodů s potravinami.
Dopad války s Íránem se začíná rozlévat ekonomikou v místech, která běžný spotřebitel zatím tolik nevnímá. Vedle dražších pohonných hmot se do popředí dostává i problém s hnojivy. Přes Hormuzský průliv totiž běžně prochází významná část světového obchodu s těmito surovinami a delší výpadek začíná tlačit ceny vzhůru. V USA už ceny hnojiv podle sledovaných indexů vyskočily výrazně a nervozita roste i na dalších trzích.
Pro zemědělce přichází problém v nejhorší možnou chvíli. Jaro je obdobím setí a rozhodování o tom, kolik vstupů půjde do polí. Když chybí hnojivo v březnu a dubnu, nedá se ten výpadek jednoduše dohnat o několik měsíců později. Právě v tom spočívá hlavní riziko. Nejde jen o to, že farmář zaplatí víc. Jde o to, že může hnojit méně, změnit plán výsadby nebo počítat s nižším výnosem.
Kritický moment pro farmáře
Nejcitelněji se to může promítnout u plodin, které jsou na hnojení zvlášť závislé. Mezi nimi je kukuřice, pšenice nebo rýže. To nejsou okrajové komodity, ale základ světového jídelníčku a zároveň důležitá složka krmiv pro živočišnou výrobu. Jakmile se zvednou náklady u těchto plodin, tlak se nepřenese jen do pečiva nebo příloh, ale postupně i do masa a mléčných výrobků. Jeden problém tak rozkmitá celý řetězec.
Napětí zvyšuje i samotná struktura dodávek. Významná část močoviny a dalších klíčových složek hnojiv míří na světové trhy právě z oblasti Perského zálivu. Pokud se doprava zadrhne, ceny letí nahoru velmi rychle. U močoviny už se podle odhadů dostala cena zhruba z 350 dolarů za tunu nad 600 dolarů, a to poprvé od roku 2022. Vedle toho zdražuje také nafta a další energie, takže roste nejen cena hnojiv, ale i náklady na pěstování, skladování a přepravu potravin.
Někteří analytici varují, že pokud se situace rychle neuklidní, severní polokoule může přijít o část letošní sezony. V takovém případě by nešlo jen o kosmetické zdražení. Slabší úroda by zmenšila zásoby obilí a dalších plodin, což by mohlo držet ceny nahoře i dlouho po konci bojů. I v mírnějším scénáři se čeká, že potraviny budou zdražovat ještě měsíce. Odhady mluví o tom, že tlak se může do obchodů přelévat v horizontu devíti až osmnácti měsíců.
Účet přijde později, ale přijde
Právě zpoždění je na celé věci zrádné. U benzinu si lidé všimnou změny skoro okamžitě. U potravin je reakce pomalejší, ale o to vytrvalejší. Vyšší cena vstupů se nejdřív projeví na farmě, pak ve zpracování, dopravě a nakonec v regálu. V optimističtějším scénáři by ceny potravin mohly stoupnout o desítky procent nižším tempem, ale i tak citelně. V horším vývoji by se domácnostem mohl měsíční účet za nákupy zvednout o stovky korun, v některých zemích ještě výrazně víc.
Riziko navíc nekončí jen u samotného Hormuzu. Pokud by se boje nebo narušení dopravy rozšířily i do dalších námořních tras, tlak by se ještě znásobil. Do hry by vstoupily další zpožděné dodávky, vyšší pojištění přepravy a větší nervozita vlád, které by mohly začít omezovat vývoz nebo si suroviny hromadit pro vlastní potřebu. To už by nebyl jen problém dražších nákupů, ale i otázka potravinové bezpečnosti v citlivějších regionech.
Válka s Íránem tak znovu ukazuje, jak těsně spolu souvisejí geopolitika, doprava a ceny běžného zboží. Spotřebitel dnes možná ještě řeší hlavně drahé tankování. Skutečný účet ale může dorazit až později, mezi regály se zeleninou, pečivem a masem. A i kdyby boje utichly brzy, část škod už je zřejmě zapsaná do letošní sezony.
