Afghánská vláda Tálibánu přemění bývalé vojenské základny amerických sil na speciální ekonomické zóny pro podniky. Stát čelí po převzetí radikálním hnutím rozsáhlé hospodářské krizi. Jeho představitelé proto navázaly obchodní styky s Čínou. Na rozhodnutí Tálibánu upozornili BBC News a Reuters.
„Bylo rozhodnuto, že ministerstvo průmyslu a obchodu postupně převezme kontrolu nad zbývajícími vojenskými základnami zahraničních sil,“ oznámil kroky vlády Tálibánu místopředseda pro ekonomické záležitosti mulla Abdul Ghani Baradar.
Chce je přeměnit na speciální ekonomické zóny, v nichž začnou provozovat byznys podniky. Vysvětlil, že projekt začne v některých lokalitách hlavního města Kábul a severní provincii Balch. Další informace však neposkytl.
Taliban to turn military bases into business zones https://t.co/YmNFBwzatT
— BBC News (World) (@BBCWorld) February 20, 2023
„Tálibán zoufale potřebuje posílit svou pokladnu, pokud chce lépe vládnout a získat nějakou domácí legitimitu,“ řekl pro televizi BBC Muhammad Faizal Bin Abdul Rahman ze singapurské Rajaratnam School of International Studies.
Vědecký pracovník v oblasti národní bezpečnosti uvedl, že Tálibán potřebuje prokázat svůj závazek k ekonomickému plánování. „To zahrnuje zřízení bezpečných zón v blízkosti hlavního města a hranic pro potenciální zahraniční investory, jako je Čína,“ vysvětlil.
Oživení regionálního obchodu se sousedními zeměmi je dalším důležitým bodem v ekonomické politice Tálibánu. Afghánistán čelí po převzetí moci radikálním hnutím rozsáhlé hospodářské a humanitární krizi.
Angažovanost Číny
Nové administrativě přitom pod nohama leží bohatství v přírodních zdrojích, včetně zemního plynu, mědi a vzácných zemin v hodnotě více než jednoho bilionu dolarů. Mnoho z těchto rezerv zůstalo kvůli desetiletím nepokojů nevyužito.
Poté, co v srpnu 2021 opustilo kábulské letiště poslední letadlo s americkými vojáky a afghánská vláda byla svržena, členové vlády nové čelili sankcím, zámořská aktiva tamní centrální banky byla zmražena a veškerá ekonomická pomoc proudící do země zastavena.
Zbytek světa v čele s USA novou vládu Tálibánu, který začal prosazovat radikální politiku vůči ženám, neuznal. Neuznal ji ani Peking, který však v Afghánistánu má vlastní zájmy v podobě hospodářské iniciativy Pás a stezka.
Začátkem tohoto roku Tálibán oznámil, že podepíše smlouvu s čínskou firmou Central Asia Petroleum and Gas Company (CAPEIC) se sídlem v autonomní oblasti Sin- ťiang. Podle smlouvy bude společnost na severu země těžit ropu po dobu 25 let.
Zahraniční investoři se podle agentury Reuters obávají útoků bojovníků Islámského státu (IS) na Tálibán, kteří se pokoušejí jeho snahy podkopat. Napadli například hotel v Kábulu obílený u čínských podnikatelů.
