Víkendové údery USA a Izraele na íránské cíle poslaly Blízký východ do širšího konfliktu a investoři se chystají na risk off začátek týdne. Íránská státní média oznámila smrt nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího a Teherán odpověděl vlnou odvetných útoků napříč regionem. Nejcitlivější budou reakce ropy, měn a bezpečných přístavů, vedle toho se rychle rozlévá dopravní chaos.
První hodiny po víkendu už daly ochutnat, jak může trh reagovat, i když oficiální burzy byly zavřené. Na 24/7 trzích vyskočily kontrakty navázané na ropu zhruba o 5 procent k 71,7 dolaru za barel a zlato přidalo kolem 1,2 procenta na 5 334 dolarů za trojskou unci. Bitcoin po prvotním škubnutí část ztrát umazal, ale zůstal rozkolísaný a za poslední dva měsíce má za sebou propad o víc než čtvrtinu.
Největší otázka pro pondělí je jednoduchá: bude to jen krátký úlek, nebo start delšího období, kdy se do cen bude denně promítat mapa útoků, uzavřený vzdušný prostor a nervozita kolem ropy. Vedle cen se bude hlídat i tempo eskalace, protože právě délka a intenzita konfliktu rozhodne, jak dlouho vydrží trh v obranném módu.
Ropa a Hormuz jako hlavní teploměr
Ropa je první číslo, které investoři po takové zprávě hledají. Írán patří mezi velké producenty a leží naproti ropnému jádru Arabského poloostrova přes Hormuzský průliv, kudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Jakmile se řeší bezpečnost průlivu, jde to na cenovkách vidět rychleji než na titulcích.
Brent se v pátek držel kolem 73 dolarů za barel a už před eskalací byl zhruba o pětinu výš od začátku roku. Část ropných firem a velkých obchodníků po úderech pozastavila přepravu ropy a paliv přes Hormuz. I při scénáři, kdy se konflikt udrží v rozumných mezích, se počítá s růstem Brentu k úrovni kolem 80 dolarů. Pokud by se napětí protáhlo a sáhlo na nabídku, v modelových scénářích se objevuje i skok k hranici 100 dolarů za barel. To by znamenalo rychlý tlak na inflaci, v odhadech se mluví o přídavku zhruba 0,6 až 0,7 procentního bodu.
Riziko je citlivé hlavně kvůli objemům, které Hormuzem proudí. V roce 2025 šlo o víc než 14 milionů barelů denně, tedy zhruba třetinu světového námořního exportu ropy, přičemž velká část mířila do Asie, hlavně do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje.
Bezpečné přístavy, měny a letecké výpadky
S pokračujícím napětím obvykle roste chuť schovat se do tradičních bezpečných aktiv. Švýcarský frank je letos vůči dolaru zhruba o 3 procenta silnější a tlak na něj může dál růst, což není dobrá zpráva pro švýcarskou centrální banku. Zlato má za sebou rekordní jízdu a od začátku roku je zhruba o 22 procent výš, podobně se drží i stříbro. Pokud se riziko bude zhoršovat, pozornost se stočí také na americké státní dluhopisy.
U měn bude klíčové, jak velké a dlouhé napětí trh uvidí. Při dlouhotrvajícím konfliktu a narušení dodávek energie se počítá s tím, že dolar by mohl posilovat proti většině měn, výjimkou mají být japonský jen a švýcarský frank. Velkým pohyblivým dílem skládačky je také izraelský šekel, u kterého už dřívější epizody ukázaly, že umí rychle oslabit a pak se stejně rychle vracet, pokud se situace uklidní.
Volatilita je už teď zvýšená. Index strachu VIX je letos zhruba o třetinu výš a očekávaná volatilita amerických dluhopisů měřená indexem MOVE je výš asi o 15 procent. Trh je citlivý i proto, že už letos dostal několik zásahů jiného typu, od celních nejistot po výprodej technologických akcií.
Vedle trhů se rychle rozpadá i běžný provoz. Írán odpověděl vlnou úderů na země v regionu, které hostí americké základny, a také na Izrael, hlášeny byly výbuchy v několika státech Perského zálivu. Dronové útoky způsobily škody a zranění na dubajském mezinárodním letišti i na letišti Zayed v Abú Zabí. Aerolinky rušily a přesměrovávaly lety kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru nad velkou částí regionu. Jen v sobotu bylo zrušeno přes 1 800 letů do a z blízkovýchodních zemí a na neděli připadalo dalších zhruba 1 400 zrušení. Qatar Airways dočasně pozastavila všechny lety a Emirates oznámily zastavení provozu na dubajském letišti.
Donald Trump po oznámení Chameneího smrti mluvil o „největší šanci pro íránský lid vzít si svou zemi zpět“ a zároveň varoval, že „těžké a přesné bombardování bude pokračovat bez přerušení po celý týden nebo tak dlouho, jak bude třeba“. Teheránu pak vzkázal, že pokud bude pokračovat v odvetě, USA „zasáhnou silou, jakou svět ještě neviděl“. První obchodní hodiny po víkendu tak nejspíš rozhodnou, jestli trh zůstane v režimu rychlých úniků do bezpečí, nebo jestli se část napětí rozpustí stejně rychle, jako se objevila.
