Bílý dům znovu přitvrzuje v obchodní politice. Nově míří na část dovážených léčiv a dává farmaceutickým firmám tvrdý vzkaz: buď zlevní léky v USA a přesunou výrobu domů, nebo zaplatí vysoké clo. Opatření se ale nemá týkat všech stejně a už teď je jasné, že některé firmy dostanou výjimku.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila nová cla na značkové léky od výrobců, kteří s prezidentem neuzavřeli dohodu o snížení cen ve Spojených státech. Patentově chráněné léky a jejich účinné látky mají čelit clu ve výši 100 procent. Současně ale vznikl systém výjimek a odkladů, který dává výrobcům prostor sazbu snížit, nebo se jí úplně vyhnout.
Zásah dopadne hlavně na firmy, které zatím nepřistoupily na nová pravidla hry. Společnosti, které oznámí přesun výroby do USA, mají zatím čelit dvacetiprocentní sazbě. Ta se má během čtyř let zvednout až na 100 procent. Podmínkou je, aby nové domácí závody byly hotové do ledna 2029. Velké firmy mají na reakci 120 dní, menší společnosti 180 dní.
Výjimky pro velké hráče i generika
Ne všechny léky se ale ocitnou pod stejným tlakem. Generická léčiva, která tvoří naprostou většinu prodaných léků v USA, zůstávají nejméně na jeden rok mimo nové clo. Mimo zásah mají zatím zůstat také biosimilars a související ingredience. Přezkum této výjimky má přijít za rok.
Další úlevu dostanou některé specializované přípravky. Výjimka se má vztahovat na část léků pro vzácná onemocnění, veterinární přípravky a další specializované produkty, pokud pocházejí ze zemí s obchodní dohodou se Spojenými státy nebo splňují naléhavou potřebu veřejného zdraví. Jiný režim čeká také země, které s Washingtonem uzavřely širší obchodní dohodu. Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea a Švýcarsko mají čelit patnáctiprocentní sazbě. Velká Británie desetiprocentní.
Bílý dům zároveň zvýhodňuje firmy, které už s administrativou uzavřely dohodu o cenách léků, případně o ní aktivně jednají a zároveň budují výrobu v USA. Právě tady se rýsuje nejspornější část celé novinky. V praxi totiž vzniká systém, v němž mají největší hráči náskok. Administrativa uvádí, že 13 firem už dohodu podepsalo a s dalšími čtyřmi ještě jedná. Zároveň už podle ní farmaceutický sektor během Trumpova mandátu slíbil návrat výroby v objemu 400 miliard dolarů.
Tlak na ceny i na výrobu
Trump tím spojuje dvě politická témata do jednoho balíku. Na jedné straně tlačí na nižší ceny receptových léků, které jsou v USA dlouhodobě výrazně vyšší než v jiných bohatých zemích. Na druhé straně chce vrátit farmaceutickou výrobu zpět na americkou půdu a opírá to o argument národní bezpečnosti. Nový plán navazuje na jeho politiku takzvané nejvýhodnější země, která váže americké ceny léků na nižší ceny v zahraničí.
Kritika se ozývá hlavně od menších a středně velkých biotechnologických firem. Ty varují, že nový režim může vytvořit nerovné prostředí, protože velké společnosti mají širší portfolia, větší vyjednávací sílu i snazší přístup k dohodám s Bílým domem. Menší výrobci tak podle nich ponesou náklad prudkých změn mnohem hůř.
Celý krok navíc přichází ve chvíli, kdy americká vláda čelí tlaku na snižování cen pro spotřebitele i kvůli širším dopadům cel a dražší energii. Právě proto nová opatření nepůsobí jen jako další obchodní tah. Jsou i součástí širší politické kampaně, v níž chce Trump voličům ukázat, že tlačí na levnější léky, domácí výrobu a tvrdší podmínky pro firmy, které se novému kurzu nechtějí přizpůsobit.
