Ruský vpád na Ukrajinu podle Světové banky bude mít významnější dopad na východ Evropy a některé části Asie než pandemie covid-19. Ekonomika Ukrajiny se podle instituce muže propadnout o polovinu. V násilím zmítané zemi byla přerušena lodní doprava po Černém moři a narušeno zemědělství. Ekonomika země byla zastavena a růst ostatních států se zpomalí. Rusko naproti tomu bylo uvrženo do těžké recese, píše BBC.
Válka na Ukrajině nebere konce a již teď je jasné, že ekonomické důsledky budou závažnější než v případě pandemie covid-19. Informovala o tom stanice BBC News.
Válka zastavila lodní dopravu po Černém moři, což narušilo export ze země. Světová banka uvedla, že bylo narušeno 90 procent dodávek obilovin a celkem polovina celkového tamního vývozu.
Sklizeň a zemědělství ohrožují přímé boje. Ukrajina je největším vývozcem slunečnicového oleje. Distribuce této komodity do světa byla rovněž pozastavena.
Zastavení exportu ovlivňuje světové ceny potravin. Viceprezidentka Světové banky Anna Bjerde uvedla, že Ukrajina potřebuje okamžitou ekonomickou pomoc. Institut již zemi poslal téměř miliardu dolarů a přislíbil další dvě.
„Rozsah humanitární krize, kterou rozpoutala válka, je ohromující. Ruská invaze zasadila ukrajinské ekonomice obrovskou ránu a způsobila obrovské škody na infrastruktuře”, prohlásila Bjerde.
Ukrajina podle Světové banky utrpí šeredné ekonomické škody. Ekonomika země se muže propadnout až o 45,1 procenta. Již dříve Světová banka válku na Ukrajině označila za ekonomickou katastrofu.
Rusko se topí v recesi
Rusko bylo uvrženo do hluboké recese díky sankcím. Odpověď Západu na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina zahrnovala přerušení vztahů s ruskými bankami, západní státy si také posvítily na ruské politiky a oligarchy a přerušily leteckou dopravu a vývoz luxusního zboží.
Rusko také opustili technologičtí giganti, jako je Samsung, Apple či Microsoft a luxusní značky, například francouzský Chanel.
Světová banka předpokládá, že se letos v důsledku sankcí Západu ruská ekonomika propadne o 11, 2 procenta.
Sankce Spojených států zahrnují zákaz dovozu ropy a plynu. Evropská unie (EU), která je na ruském plynu závislá, na tento radikální krok nepřistoupila. Z Ruska do unie proudí až čtvrtina ropy a 40 procent plynu.
EU každý den Rusku za energie platí až 800 milionů eur. Odhadem jde o 40 procent příjmů Kremlu.
Evropa se chce na ruských fosilních palivech stát nezávislou do roku 2030.
Očekává se, že letos do recese upadne také Bělorusko, Kyrgyzstán, Moldavsko a Tádžikistán.
