Šéf Evropské vesmírné agentury (ESA) varoval, že ekonomické škody způsobené vlnami veder a sucha by mohly převýšit evropskou energetickou krizi. Vyzval k urychlenému řešení změny klimatu. Článek přinesla agentura Reuters.
Generální ředitel Josef Aschbacher řekl agentuře Reuters, že po sobě jdoucí vlny veder spolu s lesními požáry, zmenšujícími se řekami a rostoucími teplotami pevniny měřenými z vesmíru nenechávají žádné pochybnosti o tom, že změna klimatu bude mít na zemědělství a další průmyslová odvětví obrovský dopad.
„Dnes jsme velmi znepokojeni energetickou krizí. A je to tak správně. Ale tato krize je velmi malá ve srovnání s dopadem změny klimatu. Ten je mnohem většího rozsahu a musí být skutečně extrémně rychle řešen,“ prohlásil.
The head of the European Space Agency has warned economic damage from heatwaves and drought could dwarf Europe’s energy crisis as he called for urgent action to tackle climate change https://t.co/zi1o30PN27
— Reuters (@Reuters) August 11, 2022
V rozhovoru mluvil především o tom, že vlny veder a záplavy vyvolávají obavy z extrémního počasí na celém světě.
Francie, Španělsko, Itálie… Změny jsou znát všude
Lesní požáry ve Francii letos pohltily více než 57 200 hektarů lesa, což je téměř šestinásobek celoročního průměru. Ve Španělsku se v důsledku dlouhodobého sucha stal červenec nejteplejším měsícem přinejmenším od roku 1961.
Velké solné jezero v Utahu a italská řeka Pád jsou na nejnižších zaznamenaných úrovních. Francouzská Loire je nyní na seznamu sledovaných. V úterý vydala Británie nové varování před „extrémním horkem“.
UK issues new ‘extreme heat’ warning for England and Wales https://t.co/6g7ANvFXZv pic.twitter.com/9HUAL05LJf
— Al Jazeera English (@AJEnglish) August 9, 2022
To následuje po rekordních teplotách nad 40 stupňů Celsia, které opět obrátily pozornost na klimatická rizika na červencovém Farnborough Airshow v jižní Anglii. Tam Aschbacher řekl, že právě tento problém je největší výzvou pro lidstvo.
„Je to dost špatné. Viděli jsme extrémy, které dosud nebyly pozorovány,“ řekl Aschbacher tento týden agentuře Reuters. „Samozřejmě, vždy máte výkyvy počasí… ale nikdy ne takového rozsahu. Nepochybuji o tom, že je to způsobeno změnou klimatu,“ dodává.
Otepluje se i povrch planety
Rostoucí teploty vzduchu nejsou jediným problémem. Aschbacher řekl, že série satelitů ESA Copernicus Sentinel-3 naměřila v posledních týdnech „extrémní“ povrchové teploty pevniny. Více než 45 °C v Británii, 50 °C ve Francii a 60 °C ve Španělsku.
Teplota povrchu půdy pohání cirkulaci vzduchu. „Je to skutečně celý ekosystém, který se mění velmi, velmi rychle a mnohem rychleji, než co vědci před několika lety očekávali,“ řekl. Dodává, že se „jedná o sucho, požáry, intenzitu bouří, vše je propojené, což jsou viditelné známky změny klimatu.“
Jak jsou změny teplot výraznější, vítr zesílí a rozpoutá silnější bouře. „Tajfuny jsou mnohem výkonnější, než bývaly, pokud jde o rychlost větru, a tedy i škody,“ řekl Aschbacher.
Po Brexitu chybí peníze
Josef Aschbacher je rakouský vědec, který byl loni jmenován vedoucím ESA se sídlem v Paříži poté, co vedl agenturu 22 zemí pro pozorování Země včetně Copernicus, což je podle ESA největší světové úsilí o monitorování životního prostředí, vedené Evropskou unií.
Today, the ESA Council appointed Dr Josef Aschbacher as the next Director General of ESA, for a period of four years. He will succeed Prof. @janwoerner, whose term of office ends on 30 June 2021 👉https://t.co/TnmRckoUFz pic.twitter.com/950WzolHBV
— ESA (@esa) December 17, 2020
Dohromady se šest rodin družic Sentinel v rámci programu snaží číst „životně důležité znaky“ planety. Od oxidu uhličitého po výšku vln nebo teploty pevniny a oceánů.
Satelitní snímky Copernicus Sentinel-2 pořízené zhruba ve stejný den v červnu mezi lety 2020 a 2022, které zveřejnila ESA, ukazují, jak se suchem postižená řeka Pád stáhla ze svých původních břehů. Zbyly písčiny. Nutno dodat, že řeka pád je nevětší italskou řekou a živí třetinu italského zemědělství.
Program však čelí nedostatku financování ve výši 750 milionů eur, které jsou potřeba na pomoc při vývoji druhé generace satelitů. Těmito penězi měla přispět Británie prostřednictvím Evropské unie. Po loňském odchodu z EU zůstává Británie členem ESA a její přímý příspěvek ve výši 170 milionů eur zůstává nedotčen.
V listopadu budou ministři ESA projednávat finanční balíček pro pozorování Země v odhadované hodnotě 3 miliard eur.
