Inflace ve Velké Británii opět výrazně zrychlila a dosáhla nejvyšší úrovně za téměř rok. Hlavním viníkem jsou prudce rostoucí ceny benzinu a nafty, které žene vzhůru válka na Blízkém východě. Nová čísla přicházejí pouhý týden před představením státního rozpočtu a zvyšují tlak na vládu i britskou centrální banku.
Meziroční míra inflace ve Spojeném království vzrostla v září na 3,5 procenta ze srpnových 3,1 procenta. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu ONS zveřejněných ve středu 21. října. Jde o nejvyšší hodnotu od října loňského roku a zároveň o výsledek, který překonal očekávání ekonomů. Ti předpokládali růst na 3,4 procenta.
Nejvýrazněji se na zdražování podepsaly pohonné hmoty. Průměrná cena benzinu se mezi srpnem a zářím zvýšila o 8,2 pence na 169,5 pence za litr. Nafta zdražila na 192,5 pence za litr, zatímco ceny motorových paliv celkově vzrostly o 29,8 procenta. Benzin byl v září nejdražší od srpna 2022.
British inflation rose by more than expected last month, according to data that is likely to intensify calls for support for households in next week’s budget and add to the case for an increase in interest rates by the Bank of England in November https://t.co/xBKRIdjQpp
— Reuters (@Reuters) October 21, 2026
Válka na Blízkém východě zasahuje britské domácnosti
Za prudkým růstem cen stojí především narušení globálních dodávek ropy. Konflikt s Íránem a faktické uzavření Hormuzského průlivu výrazně omezily jednu z nejdůležitějších přepravních tras pro ropu. Situaci navíc komplikují ruské a ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu.
Británie je vůči těmto otřesům obzvlášť zranitelná kvůli vysoké závislosti na dováženém zemním plynu. Kromě pohonných hmot přispěly k zářijovému růstu inflace také dražší letenky, počítačové hry a vstupenky na živé akce.
Zrychlilo přitom i zdražování v sektoru služeb, které britská centrální banka pozorně sleduje. Inflace služeb vzrostla z 3,4 na 3,7 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, se zvýšila z 2,6 na 2,8 procenta.
Výsledky tak posilují očekávání, že Bank of England bude v listopadu zvažovat zvýšení úrokových sazeb.
Vládu čeká obtížné rozhodování o rozpočtu
Nová inflační čísla přicházejí v mimořádně nepříznivou chvíli pro ministra financí Johna Healeyho, který má 28. října představit svůj první státní rozpočet. Očekává se, že vláda nabídne další pomoc domácnostem nejvíce zasaženým rostoucími náklady na energie.
Její možnosti jsou však omezené. Britský stát si totiž v září půjčil přibližně 25 miliard liber, což je o 1,8 miliardy více než před rokem. Vyšší inflace zároveň prodražuje obsluhu státního dluhu.
Ekonomka Ruth Gregory z Capital Economics označila údaje o zadlužování za velmi nepříznivé. Podle jejího odhadu vláda představí opatrný rozpočet, který ekonomiku výrazně neovlivní a nejtěžší rozhodnutí odloží na příští rok.
Britské domácnosti tak čelí dvojímu tlaku. Zatímco každodenní výdaje dál rostou, vláda má stále méně prostoru, jak jim finančně ulevit.
