EnergetikaKonflikt na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru a oslabuje světové burzy

Konflikt na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru a oslabuje světové burzy

Reklama

Napětí na Blízkém východě začíná výrazně dopadat na světovou ekonomiku. Rychlý růst cen ropy otřásl finančními trhy a přinutil vlády i investory znovu řešit stabilitu globálních dodávek energie. Situace ukazuje, jak citlivé zůstávají světové trhy na vývoj v klíčových energetických regionech.

Rostoucí konflikt mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy začal rychle ovlivňovat globální energetický trh. Ceny ropy během několika dní prudce vyskočily a krátce se přiblížily hranici 120 dolarů za barel. Nervozita na trzích se okamžitě promítla i do akciových indexů a měn.

Důvodem je především ohrožení přepravy ropy z Perského zálivu. Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější energetické tepny světa a běžně jím prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy. V důsledku konfliktu však doprava v této oblasti výrazně zpomalila a některé tankery trasu zcela opustily.

Napětí na energetickém trhu se rychle promítlo do vývoje akcií. Asijské burzy zahájily týden výrazným propadem. Japonský index Nikkei 225 klesl o více než pět procent, zatímco jihokorejský Kospi zaznamenal ještě hlubší ztráty.

Na korejském trhu dokonce musel zasáhnout takzvaný circuit breaker, který dočasně přerušuje obchodování při prudkém výprodeji. Index se propadl o více než osm procent a obchodování se na dvacet minut zastavilo. Pod tlakem se ocitly především technologické firmy, včetně společností Samsung Electronics a SK Hynix.

Trhy reagují hlavně na obavy z dražších energií. Vyšší ceny ropy totiž zvyšují výrobní náklady napříč průmyslem a mohou zpomalit ekonomický růst. Pro některé sektory, například polovodičový průmysl, navíc konflikt znamená riziko přerušení dodávek důležitých surovin.

Na situaci začaly reagovat také vlády největších ekonomik. Ministři financí zemí G7 plánují mimořádné jednání o dopadech rostoucích cen ropy na světovou ekonomiku. Jednou z diskutovaných možností je koordinované uvolnění strategických ropných rezerv.

Takový krok by mohl pomoci uklidnit trhy a zmírnit tlak na ceny. Podobný mechanismus využily státy naposledy v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdy prudký růst cen energií začal ohrožovat globální ekonomiku.

Napětí na trhu se částečně zmírnilo poté, co Saúdská Arábie nabídla na trh několik milionů barelů ropy prostřednictvím ropovodu do přístavu Yanbu u Rudého moře. Tento krok pomohl ceny krátkodobě snížit, přesto však zůstávají výrazně nad hranicí 100 dolarů za barel.

Rostoucí ceny energií už začínají dopadat také na spotřebitele. Dražší ropa zdražuje pohonné hmoty i dopravu a postupně se promítá do širší inflace. Pro firmy to znamená vyšší provozní náklady, které mohou zpomalit investice i spotřebu.

Vývoj na energetických trzích tak zůstává jedním z hlavních rizik pro globální ekonomiku. Pokud konflikt na Blízkém východě potrvá déle, mohou ceny ropy zůstat vysoké a nejistota na finančních trzích se může dále prohlubovat.

Doporučujeme

Kosmetika objevila longevity. Lancôme a další značky sází na prevenci stárnutí pleti

Kosmetický průmysl našel nové zaklínadlo. Místo slov o boji proti vráskám stále častěji mluví o dlouhověkosti pleti. Velké značky tím chtějí zákazníkům prodat jiný příběh: nejde prý o snahu vypadat mladší, ale o péči, která má udržet pokožku zdravou co nejdéle.

Umělá inteligence míří na golfová hřiště i do výbavy hráčů

Golf už dávno není jen sport tichých kluboven, naleštěných holí a dlouhých víkendů na greenu. Po pandemii nabral novou sílu, přilákal miliony hráčů a zároveň otevřel prostor pro technologie, které by ještě nedávno působily skoro nepatřičně. Teď se do hry stále výrazněji tlačí umělá inteligence.

Trump ve Wisconsinu slíbil farmářům pomoc s náklady i obchodem

Donald Trump se ve Wisconsinu obrátil přímo na farmáře a slíbil, že jejich problémy zůstávají jednou z priorit jeho administrativy. Na kulatém stole u Chippewa Falls mluvil o drahých vstupech, cenách paliv, nedostatku pracovníků, obchodu, imigraci i válce v Íránu. Do zemědělského státu přijel v době, kdy se už rozbíhá politický boj před volbami do Kongresu.

Johnson & Johnson uspěl u soudu v případu rakoviny spojované s dětským pudrem

Americký soud zamítl žalobu rodin tří žen, které spojovaly rakovinu vaječníků s používáním dětského pudru od Johnson & Johnson. Verdikt znamená další dílčí vítězství firmy v jednom z největších sporů o zdravotní dopady kosmetických výrobků. Zároveň ale tisíce podobných žalob pokračují dál.

Boeing spustí novou linku pro 737 Max v červenci

Boeing chce znovu zrychlit výrobu svého nejdůležitějšího letadla. Novou finální montážní linku pro 737 Max v Everettu ve státě Washington spustí 6. července. Šéf firmy Kelly Ortberg uvedl, že první letoun se na ni dostane zhruba měsíc předem plánovaného startu výroby.

Trump posílá 700 milionů dolarů do oživení uhelného průmyslu

Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na uhlí. Pomocí mimořádných pravomocí chce investovat stovky milionů dolarů do odvětví, které v posledních letech ustupuje levnějším zdrojům energie. Krok vyvolal podporu průmyslu i ostrou kritiku ekologických organizací.

Nissan může v Británii vyrábět auta pro čínskou Chery

Britský automobilový průmysl může získat výraznou posilu. Nissan jedná s čínskou automobilkou Chery o výrobě jejích vozů v Sunderlandu. Pokud se plán podaří dotáhnout, půjde o významný krok pro Chery, Nissan i celý britský trh s auty.

Největší vstup na burzu v historii. Společnost SpaceX stanovila cenu akcií

Společnost SpaceX zveřejnila cenu svých akcií ještě před zahájením investorského turné a znovu překvapila finanční trhy. Firma Elona Muska chce získat rekordních 75 miliard dolarů a při vstupu na burzu by její hodnota mohla vystoupat až na 1,75 bilionu dolarů.

Kanada chce prodloužit severoamerickou obchodní dohodu o dalších 16 let

Kanada oficiálně požádala Spojené státy a Mexiko o prodloužení severoamerické obchodní dohody USMCA o dalších 16 let. Stalo se tak jen několik týdnů před plánovaným přezkumem smlouvy, který začne v červenci. Ottawa tvrdí, že dohoda přináší výhody všem třem zemím a posiluje konkurenceschopnost celého regionu.

Alphabet chce získat 80 miliard dolarů na rozvoj umělé inteligence

Závod o umělou inteligenci vstupuje do nové fáze. Alphabet, mateřská společnost Googlu, chce získat až 80 miliard dolarů na další rozvoj AI infrastruktury. Plán ukazuje, že i největší technologické firmy začínají kvůli umělé inteligenci hledat nové zdroje financování.

Anthropic míří na burzu a předbíhá OpenAI

Společnost Anthropic, která stojí za chatbotem Claude, podala žádost o vstup na americkou burzu. Firma tak získala náskok před konkurentem OpenAI a vstupuje do boje o to, kdo určí pravidla pro oceňování největších hráčů v oblasti umělé inteligence.

USA zpřísňují pravidla pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy uzavírají mezeru v exportních pravidlech, která podle amerických úřadů mohla umožnit dodávky nejvyspělejších čipů Nvidia a AMD čínským firmám mimo území Číny. Nové pokyny rozšiřují licenční povinnost i na zahraniční pobočky společností se sídlem v Číně.

Rajčata v USA a Kanadě prudce zdražila

Rajčata se v Severní Americe stala novým symbolem drahých potravin. V USA jejich cena meziročně vzrostla zhruba o 40 procent, víc než u většiny dalších sledovaných potravin. V Kanadě zdražila v dubnu o 21 procent a překonala i kávu nebo hovězí maso. Z běžné položky v nákupním košíku se tak stal další důvod k podrážděnému pohledu na účtenku.

První elektromobil Ferrari rozdělil fanoušky i investory

Ferrari ukázalo svůj první plně elektrický vůz a místo hladkého triumfu přišla ostrá debata. Model Luce má značku posunout do nové éry, jenže část fanoušků vidí spíš odklon od všeho, co si s Ferrari spojuje. Auto má pět míst, tichý elektrický pohon, oblý modrý design a cenu, která z něj dál dělá hračku pro velmi bohaté.

Válka s Íránem zdražila Američanům energie o stovky dolarů

Americké domácnosti platí za dražší energie výrazně víc než před začátkem války s Íránem. Podle analýzy Moody’s Analytics vyšel růst cen paliv průměrnou domácnost už na zhruba 450 dolarů. Celkově tak spotřebitelé zaplatili navíc téměř 60 miliard dolarů. Největší část dopadu připadá na benzin, naftu a dražší letecké palivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama