Indická vláda sáhla během války s Íránem k mimořádnému kroku, aby zabránila prudkému zdražení benzinu a nafty pro domácí trh. Snížila centrální spotřební daň na oba typy paliv o deset rupií na litr a část nákladů převzala na sebe. Cílem je udržet ceny u čerpacích stanic pod kontrolou ve chvíli, kdy ropný šok začíná tlačit na inflaci, spotřebu i hospodářský růst.
Rozhodnutí přichází ve velmi citlivém okamžiku. Indie patří mezi největší dovozce ropy na světě a patří také k zemím, které nejvíc zasáhlo uzavření Hormuzského průlivu. Výpadky v dodávkách a dražší ropa rychle zvýšily nervozitu na domácím trhu. Ve frontách se objevili motoristé i odběratelé paliv pro domácnost a vláda se snažila předejít dalšímu růstu cen, který by se velmi rychle propsal do dopravy, výroby i běžné spotřeby.
Stát chrání spotřebitele za cenu nižších příjmů
Snížení daní na pohonné hmoty ale není zadarmo. Ministr ropného a plynárenského průmyslu Hardeep Singh Puri otevřeně přiznal, že státní rozpočet utrpí výrazný zásah. Podle jeho slov vláda přijala „obrovský zásah do daňových příjmů“, aby udržela obyvatele chráněné před mezinárodní cenovou volatilitou. U benzinu má nově spotřební daň klesnout na tři rupie za litr, u nafty dokonce na nulu. Tím se zároveň zmírní tlak na ropné firmy, které už prodávaly paliva se ztrátou.
Vedle domácího zlevnění proto Indie zavedla i vyšší odvody na vývoz některých rafinovaných produktů. Nově zatížila vývoz dieselu sazbou 21,5 rupie za litr a leteckého paliva sazbou 29,5 rupie. Vláda tím sleduje dvojí cíl. Chce zajistit dostatečnou dostupnost paliv pro domácí spotřebu a zároveň aspoň částečně vykrýt rozpočtový výpadek po daňových škrtech. Ekonomové odhadují, že samotné snížení daní může v ročním přepočtu ubrat veřejným financím zhruba 1,55 bilionu rupií. Vývozní zdanění by podle odhadů mohlo pokrýt asi dvě pětiny této ztráty.
Dražší ropa ohrožuje růst i inflaci
V sázce ale není jen účetní rovnováha státní pokladny. Dlouhodobě drahá energie představuje pro indickou ekonomiku mnohem širší problém. Pokud by vláda nechala ceny benzinu a plynu růst bez zásahu, zvedla by inflaci a oslabila domácí poptávku. Pokud naopak vyšší náklady pohltí sama, riskuje prohloubení fiskálního deficitu. Právě mezi těmito dvěma nepříjemnými variantami se nyní Dillí snaží hledat rovnováhu.
První dopady už jsou vidět i v makrodatech. Aktivita v indickém soukromém sektoru v březnu zpomalila na nejslabší úroveň od podzimu 2022. Firmy uvádějí slabší domácí poptávku, tlak z Blízkého východu a zrychlující růst nákladů. Podle odhadů může delší období s ropou nad hranicí sta dolarů za barel snížit tempo růstu indické ekonomiky zhruba na 6,5 procenta z dříve očekávaných 7,2 procenta. Takový posun je pro zemi s vysokou citlivostí na ceny energií významný.
Indie se tak během války s Íránem snaží ztlumit dopad globálního energetického šoku na domácnosti i firmy, ale prostor pro podobnou obranu není neomezený. Krátkodobě může vláda držet ceny na uzdě pomocí daňových úprav a vývozních bariér. Pokud by se ale konflikt protáhl a ropa zůstala drahá delší dobu, tlak se vrátí v jiné podobě. Buď skrze vyšší schodek, nebo přes slabší růst a dražší život v celé ekonomice.
