Válka s Íránem dál rozkládá nervy na trzích. Americké akcie i dluhopisy v pátek oslabily, ropa pokračovala vzhůru a zlato zažilo nejhorší týden od roku 1983. Investoři rychle přepisují sázky na vývoj inflace i úrokových sazeb a místo úlevy přichází další vlna opatrnosti.
Na Wall Street bylo v závěru týdne rušno. Dow Jones ztratil 444 bodů a odepsal 0,96 procenta. S&P 500 klesl o 1,51 procenta a Nasdaq o 2,01 procenta. Index menších firem Russell 2000 spadl o 2,26 procenta a dostal se do korekce, tedy víc než deset procent pod lednové maximum. Index volatility VIX vyskočil o 11 procent. S&P 500 i Nasdaq zavřely nejníž od září, Dow od října. Šest měsíců růstu bylo pryč.
Trhy přestaly věřit v rychlé uklidnění
Za výprodejem stojí hlavně dražší energie a obava, že centrální banky nebudou mít kam spěchat se snižováním sazeb. Ropa během týdne vystřelila k nejvyšším úrovním za několik let. Severomořský Brent v pátek uzavřel na 112,19 dolaru za barel, americká ropa na 98,32 dolaru. Takový pohyb okamžitě přiživil debatu o nové inflační vlně.
To se propsalo i do dluhopisů. Výnos desetiletého amerického dluhopisu vyskočil na 4,39 procenta, nejvýš od července. V Británii se výnos desetiletého vládního bondu dostal nad 4,9 procenta a byl nejvýš od roku 2008. Londýnský index FTSE 100 přidal k nervozitě vlastní pokles o 1,44 procenta. Odpoledne navíc trhy znervóznila zpráva o přípravách americké administrativy na možné nasazení vojáků do Íránu. Investoři si nejdřív mysleli, že válka s Íránem bude krátká. Jak ale agrese sílí a na konci tunelu není vidět světlo, bolest na Wall Street pokračuje.
Další vrstvu nejistoty přidaly i centrální banky. Australská centrální banka sazby zvýšila. Fed, Evropská centrální banka, Švýcarská národní banka i Bank of Japan je sice nechaly beze změny, zároveň ale varovaly před inflačními dopady konfliktu a nenaznačily rychlý obrat. Trh si tak začal víc zvykat na scénář vyšších sazeb po delší dobu. To akciím ani drahým kovům nesedí.
Zlato ztratilo lesk, dolar naopak přitáhl zájem
Ještě před pár dny se čekalo, že z války bude znovu těžit hlavně zlato. Nestalo se. Spotová cena v pátek spadla o 3,4 procenta na 4494,44 dolaru za unci, futures odepsaly 2,4 procenta a uzavřely na 4496,16 dolaru. Zlato tak klesalo osmý den v řadě. Za celý týden ztratilo 10,4 procenta, nejvíc od prvního březnového týdne roku 1983. Jen v pátek odepsalo zhruba dvě procenta.
Bezpečný přístav si tentokrát investoři hledali jinde. Do popředí se dostal dolar, který od začátku války zpevňuje a tlačí cenu zlata dolů. K tomu se přidal růst výnosů amerických dluhopisů, takže držba kovu bez výnosu začala vypadat méně atraktivně. Silnější dolar a vyšší sazby tak převážily i nad obvyklou válečnou podporou pro drahé kovy.
Ani tak ale ze zlata nemusí být odepsaný příběh. Možná je ještě brzy nad zlatem lámat hůl. Trh teď hlavně hledá odpověď na dvě otázky. Jak dlouho konflikt potrvá a kam až vyšplhají ceny energií. Dokud na ně nepřijde jasnější odpověď, čeká investory spíš nervózní obchodování než návrat klidu. Dow i S&P 500 navíc zapsaly čtvrtý ztrátový týden v řadě, což ukazuje, že trh dno zatím nenašel.
