Dohoda o dvoutýdenním příměří mezi USA, Izraelem a Íránem přinesla na trhy okamžitou úlevu. Ropa během jediného dne spadla pod 100 dolarů za barel, akcie po celém světě výrazně posílily a dolar oslabil. Euforii ale brzdí jedna zásadní nejistota. Není jasné, jak rychle se skutečně obnoví provoz v Hormuzském průlivu.
Právě ropa zaznamenala nejvýraznější propad. Brent během dne spadl zhruba o 15 až 17 procent a dostal se k 91 až 92 dolarům za barel. Americká WTI odepsala kolem 18 procent a také se vrátila k hranici 92 dolarů. Šlo o největší jednodenní propad od prvních měsíců pandemie. Dolů zamířil i plyn. Britský kontrakt na dodávku v květnu ztrácel zhruba 17 až 18 procent, podle průběžných dat i víc. Trhy tím rychle umazávaly část válečné přirážky, která se do cen propsala po uzavření klíčové námořní trasy.
Úleva přišla rychle
Rally se neomezila jen na komodity. Wall Street otevřela prudce vzhůru. Dow Jones přidával zhruba 2,5 až 3 procenta, širší index S&P 500 přes dvě procenta a Nasdaq ještě víc. Silně rostly i evropské a asijské burzy. Japonský Nikkei skočil o více než pět procent, jihokorejský Kospi přidal téměř sedm procent a německý DAX se pohyboval kolem pětiprocentního zisku. Naopak dolar oslabil. Proti koši měn klesal asi o 1,1 procenta a libra posilovala.
Trh si z nového vývoje vyčetl hlavně jediné. Hrozba okamžitého dalšího šoku do dodávek energie aspoň dočasně ustoupila. S tím rychle polevily i sázky na další růst sazeb. Výnosy vládních dluhopisů proto citelně klesly. V Británii se náklady na dvouleté vládní financování podle trhu propadly nejvíc za poslední tři roky. Pomohly také akcie firem navázaných na cestování. Aerolinky a provozovatelé výletních lodí prudce rostli, zatímco ropné společnosti šly opačným směrem.
Velká část nadšení stojí na očekávání, že se obnoví průjezd Hormuzským průlivem. Právě tudy za běžných okolností proudí kolem pětiny světových dodávek ropy. Jenže tady začíná problém. Příměří sice přineslo naději, ale ne jistotu. V oblasti dál zůstávají stovky lodí a desítky milionů barelů ropy. Jen uvnitř Perského zálivu čekaly podle odhadů tankery naložené zhruba 172 miliony barelů ropy a rafinovaných produktů. Další lodě měly vypnutou nebo nespolehlivou signalizaci a část provozu dál komplikovalo rušení signálu.
Hormuz zůstává velkou neznámou
Právě proto analytici varují, že k žádnému hromadnému návratu lodí nedojde přes noc. Lodě podle nich dál potřebují souhlas k průjezdu a bez jasných pravidel se rejdaři ani pojišťovny do rizika nepohrnou. Zaznívá i obava z nových tranzitních poplatků. Pokud by se opravdu vybíraly v řádu jednoho až dvou milionů dolarů za tanker, znamenalo by to další tlak na náklady a další vrstvu nejistoty. Jeden z expertů situaci shrnul stručně: „Trh toužil po dobré zprávě, ale teprve se ukáže, jestli se Hormuzský průliv otevře naplno.“
To je důležité i pro běžné spotřebitele. V USA sice po skoku cen benzinu přišla naděje na mírné zlevnění, ale rychlý návrat k předválečným úrovním se nečeká. Ropa je pořád výrazně dražší než na konci února a podle odhadů může trvat týdny až měsíce, než se těžba, export a doprava v Perském zálivu vrátí do normálu. Příměří tak trhům přineslo silnou úlevu, ale ne definitivní klid. Stačí jediný zádrhel v Hormuzu a část dnešní euforie může rychle zmizet.
