Světoví producenti obilí očekávají druhou největší sklizeň v historii, mezinárodní obchod však výrazně oslabí. Celková produkce má letos dosáhnout téměř tří miliard tun, zatímco objem obchodované pšenice v sezoně 2026/2027 podle prognózy klesne o 8,6 procenta. Za nepříznivým vývojem stojí především omezené exportní možnosti a logistické problémy. Na světových trzích zároveň klesají ceny obilovin, přestože některé země nadále čelí nedostatku potravin.
Světová produkce obilovin má v roce 2026 dosáhnout přibližně 2,999 miliardy tun. Přestože jde o mírný pokles oproti rekordnímu roku 2025, letošní sklizeň by se měla zařadit na druhé místo v historii.
Nová prognóza zveřejněná 6. listopadu ukazuje, že vysoká produkce automaticky neznamená silnější mezinárodní obchod. Celkový objem světového obchodu s obilovinami v sezoně 2026/2027 by měl dosáhnout 507,7 milionu tun. Proti předchozí sezoně to představuje pokles o 17,4 milionu tun, tedy o 3,3 procenta.
Nejvýraznější oslabení čeká pšenici, která patří mezi nejdůležitější zemědělské komodity světového obchodu. Její mezinárodní obchod má klesnout o 18,1 milionu tun.
Obchod s pšenicí brzdí logistické problémy
Nový výhled předpokládá, že světový obchod s pšenicí meziročně klesne o 8,6 procenta. Pokles dodávek se očekává u všech hlavních exportérů, zejména kvůli omezené nabídce nebo problémům v přepravě.
Významnou roli hraje situace v oblasti Černého moře. Rusko a Ukrajina patří mezi největší světové vývozce pšenice. Přetrvávající komplikace s přepravou však způsobují, že část obilí zůstává ve skladech.
Celosvětové zásoby obilovin by se měly do konce jednotlivých sklizňových sezon v roce 2027 zvýšit o 17,2 milionu tun, tedy o 1,8 procenta. Výrazný růst zásob se očekává právě u pšenice v Rusku a na Ukrajině.
Slabší zahraniční poptávka zároveň vytváří tlak na ceny. Pěstitelé tak mohou čelit situaci, kdy mají dostatek produkce, ale její prodej za výhodných podmínek je stále obtížnější.
Světová spotřeba obilovin by přitom měla mírně vzrůst. V sezoně 2026/2027 dosáhne podle odhadů 2,971 miliardy tun, což představuje meziroční zvýšení o 0,2 procenta. Rostoucí spotřeba potravin má být hlavním důvodem tohoto zvýšení.
Kukuřice získává nové trhy, produkce rýže klesá
Zatímco obchod s pšenicí oslabí, u kukuřice se očekává růst. Objem mezinárodního obchodu s touto komoditou by se měl zvýšit o 4,5 milionu tun, tedy o 2,2 procenta.
K růstu má přispět především Argentina, která disponuje značným množstvím kukuřice určené na export. Významnou roli hraje také poptávka po surovině pro výrobu krmiv a bioetanolu.
Odlišná situace panuje na trhu s rýží. Její světová produkce by měla poprvé po čtyřech sezonách klesnout. Očekává se snížení o 2,5 procenta na přibližně 552 milionů tun.
Za slabšími výsledky stojí nízká rentabilita pěstování a nepříznivé počasí související s klimatickým jevem El Niño. Spotřeba rýže má přitom dosáhnout přibližně 558,8 milionu tun, tedy více, než kolik se jí podle prognózy vyprodukuje.
Nové údaje zároveň ukazují, že světový cenový index obilovin v říjnu meziměsíčně klesl o 4,5 procenta. Zlevňovala především pšenice a kukuřice, zatímco cenový index rýže vzrostl o 1,6 procenta.
Celkový index světových cen potravin se v říjnu snížil o 1,2 procenta na 133,9 bodu. Proti stejnému období loňského roku však zůstává o 5,9 procenta vyšší.
Vývoj ukazuje, že světový zemědělský trh neovlivňuje pouze množství sklizených plodin. Stále významnější roli hrají dostupnost obchodních tras, náklady na přepravu, geopolitické konflikty a proměnlivé počasí.
Přestože globální zásoby obilovin zůstávají vysoké, nedostatek potravin nadále ohrožuje řadu zemí. Podle nejnovějšího hodnocení potřebuje vnější potravinovou pomoc 41 států a území, z toho 31 v Africe. Hlavními příčinami jsou přetrvávající konflikty, nestabilita a nepříznivé klimatické podmínky.
Pro zemědělce i obchodníky tak bude rozhodující nejen další vývoj úrody, ale také schopnost dostat obilí na trhy, kde je po něm skutečná poptávka.
