Spojené státy a Japonsko uzavírají novou obchodní dohodu. Na první pohled obří investice, snížená cla a sliby nových pracovních míst. V pozadí ale zůstávají otázky: kdo skutečně vydělá a kdo zaplatí?
Donald Trump v úterý oznámil dohodu s Japonskem, kterou označil za „největší obchodní smlouvu v historii“. Spojené státy podle ní získají 550 miliard dolarů ve formě japonských investic a půjček. Japonsko na oplátku zaplatí 15% „reciproční“ clo na své zboží směřující do USA.
Podle Trumpa otevře Japonsko svůj trh americkým automobilům, rýži a dalším zemědělským produktům. Cla na dovoz japonských aut klesnou z 25 % na 15 %, čímž by se měl ulevit napjatým vztahům, které komplikovaly dlouhá jednání.
President Trump announces MASSIVE trade deal with Japan 🇺🇸🇯🇵
— The White House (@WhiteHouse) July 23, 2025
"This is a very exciting time for the United States of America, and especially for the fact that we will continue to always have a great relationship with the Country of Japan." – President Donald J. Trump pic.twitter.com/Of4lKyWGpR
Japonci investují, americké akcie rostou
Součástí balíčku je i závazek japonských institucí financovat výstavbu nových dodavatelských řetězců v klíčových odvětvích, jako jsou polovodiče a farmacie. Japonská centrální banka uvedla, že přímé investice do USA dosahují 1,2 bilionu dolarů. Celkově drží Japonsko přes 2 biliony v amerických aktivech.
Na dohodu pozitivně zareagovaly trhy. Akcie automobilek Toyota a Honda vyskočily o více než 10 %. Posílil i japonský jen a americké i evropské burzy hlásily růst. Optimismus zasáhl i Jižní Koreu, která věří, že brzy uzavře podobnou dohodu.
Američtí výrobci nejsou nadšení
Ne všichni ale jásají. Zástupci amerického automobilového průmyslu kritizují, že zatímco se sníží cla na japonská auta, ta ze severoamerických továren stále čelí 25% sazbě. „Taková dohoda škodí americkému průmyslu i zaměstnancům,“ uvedl Matt Blunt z American Automotive Policy Council.
Obchod mezi USA a Japonskem je dlouhodobě nevyrovnaný. V roce 2024 činil japonský obchodní přebytek téměř 70 miliard dolarů. Zatímco USA dovezly z Japonska zboží za 148 miliard, exportovaly jen za 80 miliard.
Co dohoda neřeší
V dohodě chybí jakákoli zmínka o japonském exportu oceli a hliníku, který dál podléhá 50% clu. Ani obranný rozpočet nebo plánovaná plynovodní investice na Aljašce nebyly závazně dohodnuty, přestože Trump o obou bodech mluvil.
Japonský premiér Ishiba prohlásil, že vláda dohodu „pečlivě prostuduje“ a že i přes ústupky v oblasti dovozu americké rýže neohrozí domácí zemědělství. Opozice v Tokiu zatím reaguje opatrně – Ishiba navíc čelí tlaku kvůli nedávné volební porážce.
Zatímco se Trumpův tým snaží uzavřít další dohody do srpnové lhůty, zůstává nejasné, jak přesně bude fungovat rozdělení zisků nebo kontrola slíbených investic. Výsledný dopad na americké pracovní trhy tak zůstává otázkou.
