V USA míra inflace vystoupila na 6,8 procenta, je nejvyšší za téměř 40 let

Míra inflace ve Spojených státech v listopadu vystoupila na 6,8 procenta a je nejvyšší za téměř 40 let. Ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce. Ceny se zvyšovaly u většiny položek, nejvíce zdražily pohonné hmoty, bydlení, potraviny či auta. Výsledek překonal očekávání analytiků, což mimo jiné znamená, že americká centrální banka (Fed) by mohla začít uvažovat o rychlejším ukončení podpůrných opatření.

Míra inflace je teď v USA nejvyšší od června 1982. Index spotřebitelských cen, který měří náklady na širokou škálu položek ve spotřebním koši, se v listopadu proti říjnu zvýšil podle sezonně přepočtených údajů o 0,8 procenta. Říjnový růst cen činil 0,9 procenta a míra inflace 6,2 procenta.

„Zpráva o inflaci potvrdila, co většina Američanů už ví. Tedy že ceny většiny zboží a služeb se neustále zvyšují, nejvýrazněji za desítky let. Zase takové překvapení to není, většina z toho se čekala,“ poznamenal hlavní investiční analytik společnosti State Street Global Advisors Michael Arone, kterého citovala agentura Reuters.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, v listopadu činila 4,9 procenta a zvýšila se ze 4,6 procenta, kde byla v říjnu. Jádrový index spotřebitelských cen se proti říjnu zvýšil o 0,5 procenta proti růstu o 0,6 procenta v předchozím měsíci.

Analytici v anketě společnosti Dow Jones v průměru očekávali, že celková míra inflace za listopad vystoupí na 6,7 procenta. U jádrové inflace počítali s růstem na 4,9 procenta.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA proti loňskému jaru výrazně klesl a nyní se pohybuje kolem nejnižších hodnot od roku 1969. Analytici také očekávají, že Spojené státy zakončí letošní rok silným hospodářským růstem. Vysoká inflace tak zůstává největším problémem, který ohrožuje úplné zotavení ekonomiky z krize, kterou loni na jaře vyvolala pandemie covidu-19.

Fed se bude měnovou politikou zabývat příští týden, v letošním roce naposledy. Činitelé centrální banky už dříve naznačili, že kvůli vysoké inflaci začnou podpůrná opatření omezovat rychleji. Analytici se domnívají, že tempo snižování těchto opatření Fed zdvojnásobí na 30 miliard dolarů měsíčně, možná už od ledna. To by znamenalo, že Fed by mohl začít zvyšovat úrokové sazby už na jaře.

„Tato zpráva nás utvrzuje v názoru, co bude Fed nyní dál dělat. Ještě více se teď snížily pochybnosti ohledně zrychlení tempa odstraňování dosavadních podpůrných opatření, na němž se Fed dohodne příští týden,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Ameriprise Financial Services Russell Price.

Prezident Joe Biden, zvolený za Demokratickou stranu, za vysoký růst cen platí i politickou cenu. Nedávný průzkum televize CNBC ukázal, že Bidena chce za prezidenta pouze 41 procent dotázaných. Velkou měrou se na tom podílí nespokojenost Američanů s Bidenovou hospodářskou politikou. Ta se nelíbí 56 procentům respondentů, spokojeno s ní je pouze 37 procent dotázaných.

Biden se ve čtvrtek snažil Američany ujistit, že růst spotřebitelských cen polevuje. Řekl, že data za listopad neodrážejí pokles některých cen z posledních dnů, například u energií.

Americké akcie na zprávu o vysoké inflaci zareagovaly růstem, index S&P 500 krátce před 16:00 SEČ přidával 0,5 procenta na 4690 bodů a byl zhruba jedno procento pod rekordem. Dolar naopak zmírnil růst, zlato bylo dražší asi o 0,3 procenta a prodávalo se za více než 1780 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).