Americká válka s Íránem už podle Pentagonu stála 37,5 miliardy dolarů. Ministr obrany Pete Hegseth žádá Kongres o další desítky miliard a varuje, že bez nových peněz bude muset armáda omezit výcvik i údržbu techniky. Zákonodárci ale stále hlasitěji kritizují náklady konfliktu i nejasnou strategii Bílého domu.
Hegseth zveřejnil aktuální částku během slyšení v senátním výboru pro rozpočtové prostředky. Šlo o jeho první vystoupení před výborem od chvíle, kdy Spojené státy a Írán obnovily vzájemné útoky. Náklady zahrnují dosavadní výdaje i některé očekávané platby do konce září.
Pentagon přesně nevysvětlil, jak k částce dospěl. Předchozí oficiální odhad z května činil 29 miliard dolarů. První týden bojů podle dřívějších údajů stál nejméně 11,3 miliardy dolarů.
US war in Iran has cost US$37.5 billion so far, Pentagon chief Hegseth says https://t.co/AzyqMmaEln
— South China Morning Post (@SCMPNews) July 21, 2026
Pentagon žádá další desítky miliard
Americká vláda požádala Kongres o téměř 90 miliard dolarů navíc. Hegseth uvedl, že jeho ministerstvo žádá 87 miliard, z nichž 67 miliard má směřovat na operace na Blízkém východě. Současně prosazuje rozpočet Pentagonu ve výši 1,5 bilionu dolarů pro příští fiskální rok.
Ministr varoval, že bez rychlého schválení peněz armáda omezí současný i budoucí výcvik. Mohla by také narazit na problémy při doplňování munice, opravách techniky a financování nových schopností. „Bez těchto prostředků nám hrozí závažné nedostatky, které ohrožují i naši schopnost vyplácet vojáky, rychle doplňovat vybavení a udržet důležité operace bez přerušení,“ řekl.
Předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine připustil, že Pentagon peníze na platy vojáků najde. Složitější by ale podle něj mohlo být financování údržby a investic do budoucích vojenských kapacit.
Hegseth hájil vysoké požadavky jako dlouhodobou investici do americké obrany. „Neschválení rozpočtu ministerstva ve výši 1,5 bilionu dolarů považuji za největší hrozbu, které naše země čelí,“ prohlásil. Kongresmanům také řekl, že žádá „správné bomby ve správný čas“.
Zákonodárci chtějí jasné odpovědi
Slyšení několikrát přerušili protiváleční demonstranti. Někteří volali po zastavení bombardování dětí v Íránu a Palestině. Kritika ale zaznívala také přímo od demokratických senátorů, kteří vládě vyčítali nejasné informace o průběhu války i jejích cílech.
Senátorka Patty Murray uvedla, že prezident Donald Trump hrozí další eskalací a naznačuje, že konflikt může přerůst v další nekonečnou válku. Zpochybnila také způsob, jakým administrativa žádá o další peníze, a obvinila ji z obcházení běžného rozpočtového procesu.
Senátorka Kirsten Gillibrand kritizovala rozpory mezi výroky vlády a skutečným vývojem. „Buď je konec, nebo není. Buď jde o dva týdny, nebo nejde o dva týdny. Buď jsou to rakety, nebo nejsou,“ řekla Hegsethovi. Administrativu zároveň obvinila, že žádá neomezené prostředky na bomby, zatímco část Američanů má potíže uživit své rodiny.
Republikáni mají v obou komorách Kongresu jen těsnou většinu. Rozpočtové zákony proto obvykle potřebují také podporu demokratů. Část republikánských zastánců úspor navíc požaduje, aby vláda nové vojenské výdaje vyrovnala škrty v jiných oblastech.
Příměří mezi Spojenými státy a Íránem se rozpadlo na začátku července. Obě strany od té doby podnikají každodenní útoky. Spojené státy v úterý zahájily jedenáctý den úderů v řadě, zatímco Írán pokračoval v odvetných akcích proti americkým silám a jejich spojencům na Blízkém východě.
Počet padlých amerických vojáků vzrostl na 18. Přibližně 430 dalších utrpělo zranění. Pentagon uvedl, že od 7. července se zranilo 100 příslušníků armády, ale 96 procent z nich se už vrátilo do služby.
Trump v posledních dnech pohrozil rozšířením útoků na íránské elektrárny a mosty. Zmínil také možné nasazení pozemních jednotek k obsazení ropného centra na ostrově Chárg a bombardování hluboko uloženého zařízení spojeného s jaderným programem. V úterý prohlásil, že Spojené státy tento objekt zničí „velmi brzy“.
